Cesta k babickému případu byla dlouhá a začala vlastně již v Únoru 1948, kdy komunisté po uchopení moci rozpoutali v zemi třídní boj.

Za třídní nepřátele označili nejen velké podnikatele, ale i občany ze středních vrstev a církev.

Na vesnici násilně prosazovali kolektivizaci zemědělství zakládáním jednotných zemědělských družstev. Jejich postoj k církvi byl, navzdory veřejných prohlášením o dohodě, nesmiřitelný, připravovali její likvidaci.

Tyto dva prvky hrály v babickém případu hlavní roli.

Odbojové skupiny

Dalším prvkem byly odbojové skupiny. Vznikaly většinou v oblastech, kde existoval silný odboj za německé okupace - například na jižní Moravě.

Mnoho lidí na počátku 50. let doufalo, že totalitní režim nebude dlouho trvat a brzy dojde k návratu svobody a demokracie. I za cenu ozbrojeného konfliktu se zahraniční pomocí. V této naději je upevňovala nejen šeptaná propaganda, ale i zahraniční rozhlasová vysílání.

Pod vlivem těchto nálad, mnohdy z iniciativy nebo za účasti zahraničních agentů, vznikaly v Československu různé odbojové skupiny, které vyvíjeli "záškodnickou činnost" či se připravovaly na případný válečný konflikt.

Mnohé odbojové skupiny však byly založeny, ovlivňovány či přímo řízeny agenty Státní bezpečnosti. Režim tak chtěl své možné nepřátelé identifikovat, jejich činnost sledovat a včas přerušit, odbojáře zatknout a odsoudit.

V babickém případu velkou roli hrály Smetanova, později Malého, odbojová skupina.

Smetanova skupina

V letech 1949 - 1950 ji zorganizoval kolář Gustav Smetana. Stalo se tak po setkání s bývalým hospodářem Eduardem Kadrnkou, který po konfiskaci svého hospodářství utekl začátkem roku 1949 do zahraničí. Z ciziny se, dle svých slov, vrátil s úkolem zakládat u nás odbojové skupiny.

Pod kontrolou StB

V srpnu 1950 se do čela skupiny postavil "major Vašek" - důstojník StB František Mareček. Od Smetany dostal všechny možné seznamy, plánky a informace o úkrytech. Měl tak dobrý přehled o zamýšlených akcích, které mohl podle potřeby StB ovlivňovat.

Zatčení

V dubnu 1951 byli členové skupiny zatčeni. Smetana byl 21. května 1952 pro velezradu odsouzen k trestu smrti a 28. března 1953 popraven.

V říjnu 1952 přiznal náměstek generálního prokurátora ministerstvu spravedlnosti, že během řízení skupiny došlo ze strany StB k chybám. To prý vedlo k tomu, že se odtrhla skupinka, která měla na svědomí střelbu ve škole.

Malého skupina

Kolem 20. února 1951 se na Třebíčsku objevil nový agent Ladislav Malý. V Rokytnici nad Rokytnou neúspěšně hledal u hostinského Jeřábka nocleh. Za pár dní, 25. února 1951, navštívil svého spolužáka z moravskobudějovického gymnázia Patera Jana Bulu, rokytnického církevního administrátora.

Malý přišel za Bulou na faru. Měl prý na sobě uniformu SNB v hodnosti štábního strážmistra a tvrdil, že slouží v Břeclavě, ale že se mu služba nelíbí. Ovšem už druhý den se faráři svěřil, že se ilegálně vrátil s několika dalšími lidmi ze zahraničí. Prý s úkolem ilegálně převést do zahraničí tehdy internovaného arcibiskupa Berana. Poté prý Bulovi s pistolí v ruce pohrozil, aby o něm nikde nemluvil. Malý pak chodil na faru často. Byl ozbrojen pistolí, puškou a jednou i kulometným pásem s náboji.

Za necelé dva měsíce vzniká Malého odbojová skupina, která doručuje vzkazy a provede zastrašovací akci proti funkcionářům KSČ v Heraldicích.

Něco velkého se chystá

Že se něco velkého na Třebíčsku chystá, začalo prosakovat už v roce 1949. Někteří faráři byli varováni, aby nepodlehli provokacím, a aby se měli na pozoru před agentem Malým.

Přesto byl babický farář Pater Drbola zatčen tři týdny před střelbou v Babicích 17. 6. 1951. Pater Podveský se stal terčem provokace - dostal dopis od Malého, kde ho jmenuje velitelem odbojové skupiny. Podveský to odmítl. Zatčen byl 18. srpna 1951.

Role Jana Malého

Činnost Malého na Třebíčsku byla podle výpovědí mnoha svědků podivná. Dokonce při zatýkání střílel i po svých spolubojovnících. Proto se dodnes spekuluje, zda právě on nebyl řízen Státní bezpečností, případně zda jej neovlivňoval žádoucím směrem jiný agent. Tyto spekulace nelze ještě ani dnes potvrdit či vyvrátit.

Kdo byl Malý

V roce 1940 nastoupil do protektorátního vládního vojska. V roce 1949 měl být stíhán za výhrůžky předsedovi závodní organizace KSČ ve Státních lázních v Dolní Lipové. V polovině března 1949 byl proto vyslýchán a koncem dubna 1949 uprchl do Vídně, kde se přihlásil k CIC.

Nejprve uvažoval o vstupu do cizinecké legie, ale nakonec uprchl do Bavorska, kde prošel uprchlickými tábory a 5. srpna 1949 přešel zpět do Československa. Koncem léta 1949 přešel zpět do Rakouska, kde znovu kontaktoval CIC.

V roce 1950 byl pověřován úkoly při styku s československými uprchlíky. Při vyplácení odměn lidem pracujícím pro CIC zpronevěřil více než 5 tisíc šilinků a hrozilo mu v Rakousku trestní stíhání. Proto ilegálně přešel znovu do Československa.

Tragický případ Babice byl spojením aktivit Státní bezpečnosti, KSČ prostřednictvím své bezpečnostní pětky, místních funkcionářů a justice.

související texty:

Babický případ

události v Babicích

Babický monstrproces

další Babické procesy

mimosoudní postihy

cesta k Babickému případu

fotogalerie: Babický případ

fotogalerie: Babický případ - z vyšetřovacího spisu

zápis polit. sekretariátu KSČ z 10.7.1951

Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 104