![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
třetí odboj v Československu |
příklady domácích odbojových skupin očima KSČ (4) |
(Z přísně tajné informace StB ze dne 8. 9. 1967, určené pro potřeby Komunistické strany Československa) |
skup. ŠILHART František a spol. ŠILHART František, (nar.3.10.1901), bývalý majitel insertní kanceláře, obdržel v roce 1948 prostřednictvím jistého JÍLKA z Chebu dopis od Jaroslava PAVLů, vedoucího francouzské zpravodajské centrály v NSR, ve kterém ŠILHARTA vyzýval ke špionážní spolupráci. ŠILHART s obsahem dopisu příbuzného PAVLů souhlasil a podle pokynů vybudoval protistátní skupinu, do které postupně zapojil 12 osob, včetně dvou příslušníků SNB. Špionážní zprávy vojenského, politického i hospodářského charakteru, získané členy protistátní skupiny, ŠILHART získal prostřednictvím agentů chodců francouzské a americké rozvědce v západním Německu. ŠILHART byl jedním z iniciátorů zavlečení čs. vlakové soupravy do NSR v září 1951 ("SELB"). V roce 1953 byli členové skupiny odsouzeni krajským soudem v K. Varech pro tr. činy vyzvědačství a vlastizradu. skup. GAVENDA Štěpán, ZEMÁNEK Miloš a spol. V dubnu 1948 uprchl do západního Německa zámečník Štěpán GAVENDA, narozen 25.6.1920. V uprchlickém táboře mu bylo doporučeno, aby při svých cestách z Německa do ČSR (kam často docházel s dopisy uprchlíků) převedl též mjr. ČSA Františka BOGATAJE. GAVENDA v říjnu 1948 převod uskutečnil, později byl BOGATAJEM a býv. mjr. ČSA DRBOHLAVEM získán ke spolupráci s americkou rozvědkou CIC. Po vyškolení byl vyslán do ČSR s úkolem vybudovat v bývalém Zlíně zpravodajskou síť. Po splnění úkolu vrátil se zpět do západního Německa, odkud byl po krátkém pobytu vyslán s dí lčím úkolem do ČSR. Špionážní skupiny, vybudované GAVENDOU a ZEMÁNKEM z popudu DRBOHLAVA a BOGATAJE, byly zaměřeny na získávání zpráv vojenského, hospodářského i politického charakteru. Spojení bylo udržováno osobním stykem, tak i přes "mrtvé" schránky. Členové skupiny vlastnili větší množství zbraní. Za špionážní zprávy dostávali pravidelné peněžní odměny. Během své protistátní činnosti GAVENDA se ZEMÁNKEM převedli z ČSR do Německa 60 osob. V roce 1949 byla 30-ti členná skupina včetně GAVENDY realizována. Po odsouzení GAVENDA v roce 1952 z vězení uprchl, přešel do NSR, navázal styk s BOGATAJEM, nezískal však jeho důvěru a vrátil se do ČSR, kde pracoval pro agenta CIZIKA. Při návratu do NSR byl při přestřelce na území NDR zadržen a předán do ČSR. Krajským soudem v Uherském Hradišti byl v roce 1954 odsouzen k trestu smrti. skup. ileg. organizace HAVLÍČEK František a spol. Bývalý oblastní velitel SNB v Klatovech pplk. František HAVLÍČEK, narozen 1.12.1908, od roku 1946 udržoval styk s kpt. americké zpravodajské služby MIC HAVAZSEM. Po únoru 1948 nabídl HAVLÍČEK HAVAZSOVI předávání zpráv vojenského a hospodářského charakteru. V červnu 1948 HAVLÍČEK HAVAZSOVI předal obsáhlou písemnou zprávu o lidových milicích (jejich organizaci, početní stav, výzbroje a výstroje) dále mu předal několik ústních zpráv o nových poměrech v SNB a o akcích v hraničním pásmu prováděných příslušníky StB. Po HAVAZSOVI převzal řízení HAVLÍČKA vyšší důstojník MIC, kr. jménem B-229, který HAVLÍČKOVI sdělil, že je registrovaným agentem amerického ministerstva války, kr. jm. ŠUMAVAN. HAVLÍČEK z počátku předával špionážní zprávy sám, později po zvýšení ostrahy hranic prostřednictvím vrchního stržm. Václava ŠNAJDRA. Svoji špionážní síť rozšířil o další bývalé příslušníky četnictva. Po únoru 1948 HAVLÍČEK zprostředkoval ileg. útěk do západního Německa bývalému poslanci nár. soc. ŠEVČÍKOVI, příslušníku SNB BURIÁNOVI a dalším reakčně zaměřeným osobám. Počátkem roku 1951 vešel HAVLÍČEK ve styk s dalším agentem CIC DOLEŽALEM, podle jehož pokynů vybudoval "mrtvé" schránky, do kterých vkládal špionážní zprávy vojenského a hospodářského charakteru, které získal od BAŠTÁŘE a KOZÁKA. Rozsudkem Státního soudu v Praze bylo v roce 1952 odsouzeno 12 osob pro tr. činy vyzvědačství a velezrady, sabotáže a přípravy úkladů o republiku. skup. HÁJEK Emil a spol. Emil Hájek, narozen 23.4.1899, chemik a laborant, seznámil se v dubnu 1948 s plk. MAUROYEM (vojenský atašé belgického vysl. v Praze). V červnu téhož roku nabídl HÁJEK MAUROYEMU předání špionážní zprávu z tehdejších Stalinových závodů v Záluží u Mostu, za předpokladu, že mu plukovník umožní ilegální odchod do zahraničí. Při té příležitosti předal mu situační plánek Stalinových závodů s označením jednotlivých provozů. V roce 1950 byl MAUROYE z ČSR pro špionáž vypovězen. Po jeho odchodu byl HÁJEK kontaktován jeho nástupcem plk. Robertem WANDERWELLEM, který HÁJKOVI uložil další špionážní úkoly a doporučil založit špionážní skupinu. K uskutečnění těchto úkolů nedošlo. HÁJEK, jeho manželka a švagr manželky, byli Státním soudem v Praze odsouzeni pro tr. čin vyzvědačství a neoznámení tr. činu. |
skup. VLASATÝ Josef a spol. Bývalý tajemník krajského sekretariátu nár. soc. v Praze Josef VLASATÝ, narozen r.1897, založil v roce 1949 dle pokynu býv. ministra a člena ÚV nár. soc. strany, emigranta Huberta RIPKY, protistátní skupinu. Cílem této skupiny bylo provádět špionážní činnost proti ČSR, ve prospěch čs. zahraniční emigrace a americké rozvědky. Do zahraničí posílali přes agenty-chodce DAMIANA a NOVOTNÉHO, dále zaměstnance kanadského velvyslanectví v Praze, důležité zašifrované údaje o čs. železniční a letecké dopravě, o výrobě v n.p. ČKD Stalingrad a z úseku bezpečnosti. V roce 1952 byla odsouzena 5-ti členná skupina pro tr. činy vyzvědačství a vlastizradu. skup. MÁDR Otto a spol. Po únorových událostech 1948, podle příkazu Vatikánu, zorganizoval býv. farář řím. kat. církve nár. soc. strany, emigranta THDr. Antonín MANDL ilegální skupiny, jejímiž vedoucími byli tajně vysvěcení a mimořádnými plnými mocemi vybavení biskupové. Po zatčení MANDLA a jeho pomahačů v roce 1949, byl téhož roku vyslán z Vatikánu do ČSR Otto MÁDR s úkolem převzít funkci vedoucího tzv. náboženských kroužků. MÁDR soustředil kolem sebe neodhalené zbytky MANDLOVY sítě a postupně navázal spojení s vedoucím sítě na Moravě, kaplanem RAZÍKEM a na Slovensku s Vladimírem JUKLEM. Za pomoci profesorky Růženy Vackové, vybudoval MÁDR prostřednictvím italského a francouzského velvysl. v Praze spojení do Vatikánu. Přes tyto ambasády a agenta CIC, bývalého kněze řím. kat. Svatopluka SCHÜTZNERA, posílal MÁDR špionážní zprávy církevně politického rázu do zahraničí. Agent SCHÜTZNER přinášel MÁDROVI pokyny pro další zpravodajskou činnost ve prospěch Vatikánu a americké rozvědky. K protistátní činnosti získal MÁDR generální představenou řádu Karla Boromejského Žofii LANGROVOU, se sídlem v klášteře v Praze, Malá Strana, kde zřídil náhradní residenturu špionážní vatikánské služby. V tomto klášteře byli ukrýváni kněží, kteří měli v úmyslu ilegálně uprchnout za hranice. V roce 1952 bylo 10 osob odsouzeno pro tr. činy vyzvědačství a vlastizrady. skup. MACHÁLKA Augustin a spol. Představitelé vysokého kléru organizovali v ČSR špionážní sítě ve prospěch Vatikánu. MACHÁLKA Augustin, opat kláštera premonstrátů v Nové Říši, podnikl s gen. řádu NOOTSEM z Říma a dále s opatem JAROLÍMKEM "VISITAČNÍ CESTU" po území Čech a Moravy. Při ní instruovali církevní a klášterní hodnostáře k získávání zpráv politického, hospodářského, církevního a jiného charakteru. Po odjezdu NOOTSE do Říma MACHÁLKA zprávy sbíral a jemu odesílal kurýrní poštou a prostřednictvím opata JAROLÍMKA. V březnu 1948 se zúčastnil ve Strahovském klášteře tajné schůzky představitelů premonstrátů klášterů, kde opat JAROLÍMEK předával příkazy Vatikánu k protistátní činnosti. Mimo této činnosti shromažďoval MACHÁLKA zbraně. Stejnou činnost vyvíjeli opat kláštera v Želíně TAJOVSKÝ Vít, provisor kláštera v Nové Říši BARTÁK Stanislav, nejbližší spolupracovník MACHÁLKA, ŠILHAN František, provinciál řádu jezuitů v ČSR a další. Státním soudem bylo v dubnu 1950 odsouzeno pro tr. činy vlastizrady, vyzvědačství a další, 10 členů církevní - hierarchie. skup. FORMÁNEK Jiří a spol. Zpravodajský orgán MNO mjr. SKŘIVANEC, vyslal v prosinci 1948 do západního Německa s jistými úkoly ČERNÍKA Josefa, zámečníka a jeho švagra, montéra TAUTERMANA Františka. V lednu 1949 byl ČERNÍK vyslán sám. Po hlášení splnění úkolu, v únoru 1949, na žádost jeho manželky, dohodl ČERNÍK se SKŘIVANCEM jeho ileg. odchod i s manželkou a synem, za úplatu psacího stroje a 5 slepic. V uprchlickém táboře Ludwigsburgu, kam umístil ženu a syna, se ČERNÍK seznámil prostřednictvím emigranta ČAPKA s agentem IS ing. KARLÍKEM, který jej vyslal jako průvodce bývalého poslance nár. soc. ZEMANA do ČSR. ZEMAN jej získal pro plnění špionážních úkolů vojenského charakteru. Otázky, s vědomím, že jsou pro cizí zpravodajskou službu, zodpověděl mjr. SKŘIVANEC. ČERNÍK později pracoval i pro jiné agenty CIC a nakonec i pro "Národní radu svobodného Československa" a gen. MORAVCE. Pokusil se prostřednictvím svého švagra TAUTERMANA získat SKŘIVANCOVA nástupce št.kpt. ZAHRADNÍKA, byl však odmítnut. S dalším agentem CIC FORMÁNKEM, býv. četníkem a příslušníkem SNB, byl na státních hranicích zadržen v roce 1950. Pro tr. činy vlastizrady, vyzvědačství a sdružování proti státu bylo odsouzeno 13 spolupracovníků a pomahačů ČERNÍKA a FORMÁNKA. |
související texty: příklady odb. skupin očima KSČ (1) příklady odb. skupin očima KSČ (2) příklady odb. skupin očima KSČ (3) příklady odb. skupin očima KSČ (4) příklady odb. skupin očima KSČ (5) |
autor textu: Prokop Tomek |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2025 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |