(Z přísně tajné informace StB ze dne 8. 9. 1967, určené pro potřeby Komunistické strany Československa)

skup. ŠILHART František a spol.

ŠILHART František, (nar.3.10.1901), bývalý majitel insertní kanceláře, obdržel v roce 1948 prostřednictvím jistého JÍLKA z Chebu dopis od Jaroslava PAVLů, vedoucího francouzské zpravodajské centrály v NSR, ve kterém ŠILHARTA vyzýval ke špionážní spolupráci.

ŠILHART s obsahem dopisu příbuzného PAVLů souhlasil a podle pokynů vybudoval protistátní skupinu, do které postupně zapojil 12 osob, včetně dvou příslušníků SNB. Špionážní zprávy vojenského, politického i hospodářského charakteru, získané členy protistátní skupiny, ŠILHART získal prostřednictvím agentů chodců francouzské a americké rozvědce v západním Německu.

ŠILHART byl jedním z iniciátorů zavlečení čs. vlakové soupravy do NSR v září 1951 ("SELB"). V roce 1953 byli členové skupiny odsouzeni krajským soudem v K. Varech pro tr. činy vyzvědačství a vlastizradu.

skup. GAVENDA Štěpán, ZEMÁNEK Miloš a spol.

V dubnu 1948 uprchl do západního Německa zámečník Štěpán GAVENDA, narozen 25.6.1920. V uprchlickém táboře mu bylo doporučeno, aby při svých cestách z Německa do ČSR (kam často docházel s dopisy uprchlíků) převedl též mjr. ČSA Františka BOGATAJE. GAVENDA v říjnu 1948 převod uskutečnil, později byl BOGATAJEM a býv. mjr. ČSA DRBOHLAVEM získán ke spolupráci s americkou rozvědkou CIC.

Po vyškolení byl vyslán do ČSR s úkolem vybudovat v bývalém Zlíně zpravodajskou síť. Po splnění úkolu vrátil se zpět do západního Německa, odkud byl po krátkém pobytu vyslán s dí lčím úkolem do ČSR. Špionážní skupiny, vybudované GAVENDOU a ZEMÁNKEM z popudu DRBOHLAVA a BOGATAJE, byly zaměřeny na získávání zpráv vojenského, hospodářského i politického charakteru. Spojení bylo udržováno osobním stykem, tak i přes "mrtvé" schránky.

Členové skupiny vlastnili větší množství zbraní. Za špionážní zprávy dostávali pravidelné peněžní odměny. Během své protistátní činnosti GAVENDA se ZEMÁNKEM převedli z ČSR do Německa 60 osob. V roce 1949 byla 30-ti členná skupina včetně GAVENDY realizována. Po odsouzení GAVENDA v roce 1952 z vězení uprchl, přešel do NSR, navázal styk s BOGATAJEM, nezískal však jeho důvěru a vrátil se do ČSR, kde pracoval pro agenta CIZIKA. Při návratu do NSR byl při přestřelce na území NDR zadržen a předán do ČSR.

Krajským soudem v Uherském Hradišti byl v roce 1954 odsouzen k trestu smrti.

skup. ileg. organizace HAVLÍČEK František a spol.

Bývalý oblastní velitel SNB v Klatovech pplk. František HAVLÍČEK, narozen 1.12.1908, od roku 1946 udržoval styk s kpt. americké zpravodajské služby MIC HAVAZSEM.

Po únoru 1948 nabídl HAVLÍČEK HAVAZSOVI předávání zpráv vojenského a hospodářského charakteru. V červnu 1948 HAVLÍČEK HAVAZSOVI předal obsáhlou písemnou zprávu o lidových milicích (jejich organizaci, početní stav, výzbroje a výstroje) dále mu předal několik ústních zpráv o nových poměrech v SNB a o akcích v hraničním pásmu prováděných příslušníky StB.

Po HAVAZSOVI převzal řízení HAVLÍČKA vyšší důstojník MIC, kr. jménem B-229, který HAVLÍČKOVI sdělil, že je registrovaným agentem amerického ministerstva války, kr. jm. ŠUMAVAN. HAVLÍČEK z počátku předával špionážní zprávy sám, později po zvýšení ostrahy hranic prostřednictvím vrchního stržm. Václava ŠNAJDRA.

Svoji špionážní síť rozšířil o další bývalé příslušníky četnictva. Po únoru 1948 HAVLÍČEK zprostředkoval ileg. útěk do západního Německa bývalému poslanci nár. soc. ŠEVČÍKOVI, příslušníku SNB BURIÁNOVI a dalším reakčně zaměřeným osobám. Počátkem roku 1951 vešel HAVLÍČEK ve styk s dalším agentem CIC DOLEŽALEM, podle jehož pokynů vybudoval "mrtvé" schránky, do kterých vkládal špionážní zprávy vojenského a hospodářského charakteru, které získal od BAŠTÁŘE a KOZÁKA.

Rozsudkem Státního soudu v Praze bylo v roce 1952 odsouzeno 12 osob pro tr. činy vyzvědačství a velezrady, sabotáže a přípravy úkladů o republiku.

skup. HÁJEK Emil a spol.

Emil Hájek, narozen 23.4.1899, chemik a laborant, seznámil se v dubnu 1948 s plk. MAUROYEM (vojenský atašé belgického vysl. v Praze). V červnu téhož roku nabídl HÁJEK MAUROYEMU předání špionážní zprávu z tehdejších Stalinových závodů v Záluží u Mostu, za předpokladu, že mu plukovník umožní ilegální odchod do zahraničí.

Při té příležitosti předal mu situační plánek Stalinových závodů s označením jednotlivých provozů. V roce 1950 byl MAUROYE z ČSR pro špionáž vypovězen. Po jeho odchodu byl HÁJEK kontaktován jeho nástupcem plk. Robertem WANDERWELLEM, který HÁJKOVI uložil další špionážní úkoly a doporučil založit špionážní skupinu.

K uskutečnění těchto úkolů nedošlo. HÁJEK, jeho manželka a švagr manželky, byli Státním soudem v Praze odsouzeni pro tr. čin vyzvědačství a neoznámení tr. činu.

skup. VLASATÝ Josef a spol.

Bývalý tajemník krajského sekretariátu nár. soc. v Praze Josef VLASATÝ, narozen r.1897, založil v roce 1949 dle pokynu býv. ministra a člena ÚV nár. soc. strany, emigranta Huberta RIPKY, protistátní skupinu.

Cílem této skupiny bylo provádět špionážní činnost proti ČSR, ve prospěch čs. zahraniční emigrace a americké rozvědky.

Do zahraničí posílali přes agenty-chodce DAMIANA a NOVOTNÉHO, dále zaměstnance kanadského velvyslanectví v Praze, důležité zašifrované údaje o čs. železniční a letecké dopravě, o výrobě v n.p. ČKD Stalingrad a z úseku bezpečnosti. V roce 1952 byla odsouzena 5-ti členná skupina pro tr. činy vyzvědačství a vlastizradu.

skup. MÁDR Otto a spol.

Po únorových událostech 1948, podle příkazu Vatikánu, zorganizoval býv. farář řím. kat. církve nár. soc. strany, emigranta THDr. Antonín MANDL ilegální skupiny, jejímiž vedoucími byli tajně vysvěcení a mimořádnými plnými mocemi vybavení biskupové. Po zatčení MANDLA a jeho pomahačů v roce 1949, byl téhož roku vyslán z Vatikánu do ČSR Otto MÁDR s úkolem převzít funkci vedoucího tzv. náboženských kroužků.

MÁDR soustředil kolem sebe neodhalené zbytky MANDLOVY sítě a postupně navázal spojení s vedoucím sítě na Moravě, kaplanem RAZÍKEM a na Slovensku s Vladimírem JUKLEM. Za pomoci profesorky Růženy Vackové, vybudoval MÁDR prostřednictvím italského a francouzského velvysl. v Praze spojení do Vatikánu.

Přes tyto ambasády a agenta CIC, bývalého kněze řím. kat. Svatopluka SCHÜTZNERA, posílal MÁDR špionážní zprávy církevně politického rázu do zahraničí. Agent SCHÜTZNER přinášel MÁDROVI pokyny pro další zpravodajskou činnost ve prospěch Vatikánu a americké rozvědky.

K protistátní činnosti získal MÁDR generální představenou řádu Karla Boromejského Žofii LANGROVOU, se sídlem v klášteře v Praze, Malá Strana, kde zřídil náhradní residenturu špionážní vatikánské služby. V tomto klášteře byli ukrýváni kněží, kteří měli v úmyslu ilegálně uprchnout za hranice. V roce 1952 bylo 10 osob odsouzeno pro tr. činy vyzvědačství a vlastizrady.

skup. MACHÁLKA Augustin a spol.

Představitelé vysokého kléru organizovali v ČSR špionážní sítě ve prospěch Vatikánu. MACHÁLKA Augustin, opat kláštera premonstrátů v Nové Říši, podnikl s gen. řádu NOOTSEM z Říma a dále s opatem JAROLÍMKEM "VISITAČNÍ CESTU" po území Čech a Moravy.

Při ní instruovali církevní a klášterní hodnostáře k získávání zpráv politického, hospodářského, církevního a jiného charakteru. Po odjezdu NOOTSE do Říma MACHÁLKA zprávy sbíral a jemu odesílal kurýrní poštou a prostřednictvím opata JAROLÍMKA. V březnu 1948 se zúčastnil ve Strahovském klášteře tajné schůzky představitelů premonstrátů klášterů, kde opat JAROLÍMEK předával příkazy Vatikánu k protistátní činnosti.

Mimo této činnosti shromažďoval MACHÁLKA zbraně. Stejnou činnost vyvíjeli opat kláštera v Želíně TAJOVSKÝ Vít, provisor kláštera v Nové Říši BARTÁK Stanislav, nejbližší spolupracovník MACHÁLKA, ŠILHAN František, provinciál řádu jezuitů v ČSR a další. Státním soudem bylo v dubnu 1950 odsouzeno pro tr. činy vlastizrady, vyzvědačství a další, 10 členů církevní - hierarchie.

skup. FORMÁNEK Jiří a spol.

Zpravodajský orgán MNO mjr. SKŘIVANEC, vyslal v prosinci 1948 do západního Německa s jistými úkoly ČERNÍKA Josefa, zámečníka a jeho švagra, montéra TAUTERMANA Františka. V lednu 1949 byl ČERNÍK vyslán sám. Po hlášení splnění úkolu, v únoru 1949, na žádost jeho manželky, dohodl ČERNÍK se SKŘIVANCEM jeho ileg. odchod i s manželkou a synem, za úplatu psacího stroje a 5 slepic.

V uprchlickém táboře Ludwigsburgu, kam umístil ženu a syna, se ČERNÍK seznámil prostřednictvím emigranta ČAPKA s agentem IS ing. KARLÍKEM, který jej vyslal jako průvodce bývalého poslance nár. soc. ZEMANA do ČSR. ZEMAN jej získal pro plnění špionážních úkolů vojenského charakteru.

Otázky, s vědomím, že jsou pro cizí zpravodajskou službu, zodpověděl mjr. SKŘIVANEC. ČERNÍK později pracoval i pro jiné agenty CIC a nakonec i pro "Národní radu svobodného Československa" a gen. MORAVCE. Pokusil se prostřednictvím svého švagra TAUTERMANA získat SKŘIVANCOVA nástupce št.kpt. ZAHRADNÍKA, byl však odmítnut.

S dalším agentem CIC FORMÁNKEM, býv. četníkem a příslušníkem SNB, byl na státních hranicích zadržen v roce 1950. Pro tr. činy vlastizrady, vyzvědačství a sdružování proti státu bylo odsouzeno 13 spolupracovníků a pomahačů ČERNÍKA a FORMÁNKA.

související texty:

příklady odb. skupin očima KSČ (1)

příklady odb. skupin očima KSČ (2)

příklady odb. skupin očima KSČ (3)

příklady odb. skupin očima KSČ (4)

příklady odb. skupin očima KSČ (5)

KSČ

StB

seznam popravených

třetí odboj - domácí

třetí odboj - zahraniční

třetí odboj - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek