Žižkovské oddělení VB II.
Zeman: Kdes byl tak dlouho?
Žitný: Leckde! Kde bylo třeba! A ty?
Zeman: Jak vidíš, žiju.
Žitný: A baví tě to?
Zeman: No... je tu aspoň klid.
Žitný: To jsem viděl.
Zeman: Běžná lapálie, na to jsem si už zvykl. Odsloužím si svoje a mám volno. Žádný nerváky, napětí, odpovědnost. Budu déle živ.
Žitný: A trošku toho neklidu bys nekoupil? Pro změnu! Co bys říkal tomuhle?
Zeman: Co to je?
Žitný: Hájický případ. Z letošního února.
Zeman: Četl jsem o tom. Ošklivý mord.
Žitný: Ano, dva mrtví a jeden vážně zraněný. Ubitá, ohořelá žena ve vypáleném rodinném domku. Břitvou podřezaný, utopený manžel ve studni. Pološílený, těžce zraněný mladík, jejich syn, kterému se zázrakem podařilo z té studně vylézt. Hrůza.
Zeman: Kdo to vyšetřoval?
Žitný: Stejskal.
Zeman: V pořádku. Stejskal je dobrý a zkušený kriminalista. Učil jsem ho.
Žitný: S tím se nechlub. Tohle totiž dokonale zasklil. Po dvou měsících vyšetřování došel k závěru: pachatel neznámý.
Zeman: Tak to s tím asi opravdu nejde hnout. Proč jsi to přinesl mně?
Žitný: Abys ten pomník zboural!
Zeman: Nejsem už u kriminálky. Mají tam teď jiné, schopnější lidi. Nebudu jim do toho fušovat.
Žitný: A když tě o to já osobně požádám?
Zeman: Proč ty? Hájický případ je přece vysloveně kriminální záležitost.
Žitný: Byl. Do dnešního vydání tohoto významného týdeníku.
Zeman: Copak píšou?
Žitný: Že ten zavražděný byl šoférem Jana Masaryka. To je, samozřejmě, nesmysl. A že ho asi zavraždili agenti Státní bezpečnosti, aby se zbavili nepohodlného svědka, protože sebevražda bývalého ministra zahraničí se jim zdá stále ještě nevysvětlená. Chápeš, kam míří?
Zeman: Už zas? Copak tomu nebude nikdy konec? To je tak hloupé, že to snad nestojí ani za odplivnutí.
Žitný: Jenomže tím tu fámu nezlikvidujem! A tahle země už jednou potřebuje klid. My musíme najít skutečného pachatele, Honzo, usvědčit ho. To je jediná politicky správná cesta. Získal jsem souhlas tvých šéfů, aby tě na to uvolnili. Ale to je všechno, co ti k tomu mohu dát, zatím. Jinak se musíš spolehnout jen na svoji zkušenost a na svůj rozum.
Já tě potřebuju, Honzo. Proto jsem tady. Půjdeš do toho?
Zeman: Kdo napsal ten článek?
Žitný: Daneš. Ten básník.
|