 |
 |
|
|
|
| Státní bezpečnost - akce Bukanýr |
|
Pod krycím názvem BUKANÝR sledovala I. správa FMV (Hlavní správa rozvědky) v roce 1970 československého velvyslance v Turecku a bývalého prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka. |
|
O odvolání Alexandera Dubčeka z funkce předsedy Federálního shromáždění a jeho jmenování velvyslancem v Turecku ústřední výbor KSČ rozhodl 24. září 1969. Prezident republiky Ludvík Svoboda jej pak mimořádným a zplnomocněným velvyslancem jmenoval 16. prosince 1969. Mezitím Státní bezpečnost připravila akci, jejímž cílem mělo být "zabezpečování úniku informací představujících státní tajemství a zajišťování osobní bezpečnosti nového tituláře ZÚ v Ankaře soudr. A. Dubčeka." Současně s tím měla být "zajišťována aktivita nepřátel kolem jeho osoby a rodiny." S výsledky akce měl ministr vnitra průběžně seznamovat prvního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Přílet Dubčeka do Ankary Dubček s manželkou přiletěl do Ankary 26. ledna 1970. A přestože byl na letišti očekáván velkým množstvím novinářů, po uvítání s velvyslanci zemí socialistického tábora ihned odjeli v doprovodu policejních a diplomatických vozů na československý zastupitelský úřad. O den později se Dubček seznámil s pracovníky československého zastupitelského úřadu a navštívil sovětské velvyslanectví. Rezident Rozvědka obklopila Dubčeka svými lidmi. Nikoli ovšem, aby jej chránila, ale naopak, aby o jeho aktivitách - kterých se normalizační vedení země obávalo - měla co největší přehled. Velvyslaneckým radou se stal kádrový příslušník I. správy Ministerstva vnitra a rezident československé rozvědky Škácha. Jeho úkolem bylo vyhodnocovat materiály získané operativní technikou. Byl zodpovědný za úspěšný průběh akce Bukanýr. V případě potřeby měl být ve spojení se sovětským rezidentem, který mu měl poskytnout spolupráci a součinnost. Jako velvyslanecký rada zastupoval Dubčeka v době jeho nepřítomnosti. |
Odposlechy Ještě před Dubčekovým příjezdem byl do Ankary vyslán technik VI. správy FMV, aby nainstaloval v budově velvyslanectví a v rezidenci velvyslance operativní techniku - tedy odposlech. O odposlechovou techniku v Dubčekově rezidenci se staral další technik VI. správy FMV, legalizovaný v Ankaře jako domovník rezidence. Odposlech v budově zastupitelského úřadu obsluhoval další kádrový příslušník I. správy FMV a šifrér. Co StB zajímalo Státní bezpečnost a prvního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka zajímalo především, s kým se Alexander Dubček v Ankaře služebně i soukromě scházel. Jak trávil pracovní a volný čas. Jaké, kolik a od koho dostával dopisy, jaké dopisy a komu psal včetně jejich obsahů, jeho zdravotní a psychický stav. Dále rozvědku zajímaly Dubčekovy politické názory na probíhající Husákovu politiku a názory na dobu svého působení ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ. StB také sledovala a vyhodnocovala, jak se o Dubčekovi píše v místním i světovém tisku. A v neposlední řadě byly jejím zájmem politické postoje pracovníků československého velvyslanectví, a jaký mají vztah k Dubčekovi. Dubčekův odlet Dubček se 29. května 1970 vrátil do Prahy. Za necelý měsíc, 24. června 1970, byl z postu velvyslance odvolán. O dva dny později, 26. června 1970 byl vyloučen z KSČ a označen za vedoucího představitele "pravicově-oportunistických sil." |
|
autor textu: Daniel Růžička |
| Facebook Twitter | home |
| Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |