P. Josef Dolista se v průběhu roku 1982 scházel v budově mělnického proboštství s několika studenty mělnické SZTŠ. Diskutovali spolu o náboženských otázkách. Později své schůzky přenesli do soukromého bytu. V té době se již o ně zajímala místní StB.

O studenta Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a tajného člena seleziánského řádu Josefa Dolistu se StB zajímala již v sedmdesátých letech. Během základní vojenské služby i samotného studia.

V roce 1980, po příchodu do Mělníka, Dolista kategoricky odmítl nabízenou spolupráci. Poté byl sledován a na jeho osobu byl založen svazek prověřované osoby pod krycím heslem Kněz. (33 589 Praha). StB byla postupně více znepokojena jeho aktivitami. Počet účastníků bohoslužeb stoupal a přibývali především mladí lidé. Zvětšoval se také počet církevních křtin, sňatků a pohřbů. Na vikárních konferencích P. Dolista aktivně vystupoval proti prorežimnímu sdružení Pacem in terris.

V roce 1982 zdokumentovala mělnická StB pomocí výslechů a informací důvěrnice IVANY schůzky Josefa Dolisty se studenty SZTŠ. Příslušníci Státní bezpečnosti byli přesvědčeni, že se konečně naskytla příležitost, jak nežádoucí aktivity faráře zastavit.

A tak Státní bezpečnost vypracovala návrh obžaloby, který oficiálně zveřejnil v září 1982 okresní prokurátor.

Hlavní obvinění bylo založeno na tom, že P. Josef Dolista výše zmiňované schůzky neohlásil a nepožádal o svolení tajemníka mělnického ONV pro věci církevní. Měl se tím dopustit trestného činu "maření dozoru nad církvemi a náboženskými organizacemi" podle § 178 trestního zákona.

do věci se nečekaně vložil pražský arcibiskup kardinál Tomášek:

ve svém dopise ze dne 16.7.1982, adresovaném krajské prokuratuře v Praze, velmi ostře odsoudil porušování Ústavou zaručené svobody vyznání a zahájení trestního stíhání označil jako nezákonné.

další vývoj

Generální prokuratura ČSSR rozhodla na dopis nereagovat, neboť měl, údajně, provokativní charakter.

Dne 23.7.1982 však kardinál Tomášek zaslal další protest. Tentokrát okresní správě SNB v Mělníce. V něm se opět jasně vyjádřil k obvinění.: "Při jednání o věci kaplana Dolisty někteří církevní činitelé soudí, že ze strany bezpečnosti došlo k porušení Ústavy a nerespektování Helsinských dohod".

Dne 13.10.1982 o případu informovalo rádio Vatikán, a proti porušování náboženských svobod a lidských práv v ČSSR protestovala později také nizozemská a italská Amnesty International.

Dne 23.11.1982 byla obžaloba pro formální nedostatky a po intervenci generální prokuratury stažena.

Okresní prokurátor se však nevzdával a výsledkem bylo dne 14.2.1983 podání přepracované obžaloby, schválené krajskou prokuraturou.

Okresní prokurátor obdržel od krajské prokuratury dokonce i instrukce, jak u hlavního líčení postupovat. Tyto instrukce vystihují vztah totalitního státu k ke svobodě vlastních občanů:

"...Při hlavním líčení bude třeba v závěrečné řeči upozornit na tu okolnost, že mimo ilegální výuky náboženství na kaplance a v soukromém bytě, které prováděl obviněný, docházelo i k mimonáboženským debatám o postavení církve v ČSSR a PLR. Je třeba setrvat na tom, že se jednalo o ilegální výuku, která není státem dovolena, o čemž obviněný dobře věděl, neboť podnikl opatření k utajení těchto schůzek...."

I tato obžaloba byla nakonec v tichosti stažena a vrácena k novému přepracování.

K tomu došlo v prosinci 1983, kdy byl generální prokuraturou vypracován další návrh obžaloby. Ani ten však nebyl nakonec realizován a celý případ byl odložen.

dovětek:

Litoměřický ordinariát, kam P. Dolista administrativně spadal, byl vedený prorežimním generálním vikářem a po celou dobu poslušně mlčel.

Relativně šťastný konec případu byl umožněn díky aktivnímu zásahu kardinála Tomáška, jeho zveřejněním a faktem, že si tehdejší vedení státu nemohlo dovolit, v době uvolňování mezinárodního napětí, mezinárodní skandál.

I tak byl byl páter Dolista, v roce 1983, přeložen do méně významné farnosti v Jesenici u Rakovníka, kde zůstal, pod dohledem bezpečnostních orgánů, až do roku 1989. Pro mělnickou StB tak případ nakonec skončil přece úspěšně. Zbavila se nepohodlného faráře.

Dovolím si tvrdit, že v 50. letech by byla situace jednoznačná. Případ by skončil bezprostřední internací a uvězněním faráře Dolisty. Zásah ze strany vrcholných představitelů církve by byl nemyslitelný.

související texty:

text vyjádření, které pan Dolista poskytl našemu serveru

akce Bukanýr

akce Kámen

akce Kněz

akce Neptun

akce Panenka

akce proti redakci časopisu Svědectví

akce Vlna I,  akce Vlna II

akce Zahradník

StB - úvodní část

autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 52