Aktivní opatření StB, které vešlo nejvíce do povědomí široké veřejnosti byla bezesporu akce PANENKA.

Dne 18. listopadu 1959 předal při schůzce na nádraží v Kufsteinu u rakouského Salzburgu řídící orgán I. správy MV Jaroslav Němec-NEKOLA (legalizován jako čs. konzul v Salzburgu) spolupracovníku I. správy MV s krycím jménem ALEX (hlasateli Ivanu Havlíkovi) dvě slánky s atropinovou solí.

ALEX je měl vyměnit za slánky v jídelně RSE v Mnichově. Podle písemných materiálů I. správy MV měl Němec-NEKOLA ALEXe ujišťovat, že jde jen o neškodný prostředek (projímadlo).

Akce nebyla provedena, naopak došlo k jejímu prozrazení, oficiálně proto, že Havlík svůj úkol ohlásil.

V prosinci 1959 byla zveřejněna prohlášení vedení RSE v Mnichově a vrchního velitelství armády USA v Heidelbergu. V souladu se skutečností v nich byl oznámen pokus o otravu pracovníků RSE atropinem, který organizoval československý konzul Jaroslav Němec.

Jako protiakci se snažila I. správa MV vést protikampaň v čs. tisku. V článcích celou záležitost čs. strana "rozhořčeně" popřela, bagatelizovala nebezpečí, obviňovala RSE ze lži a z inscenování celé aféry k získání větší popularity a k osočení ČSR.

Vyšlo prohlášení ČTK, v Rudém Právu článek "Vulgární provokace", v Čs. rozhlase komentář 22. prosince 1959, články v denících Práce a Večerní Praze 23. prosince 1959.

Pozoruhodný je cynismus těchto naprosto vylhaných článků.

související texty:

akce Bukanýr

akce Kámen

akce Kněz

akce Neptun

akce Panenka

akce proti redakci časopisu Svědectví

akce Vlna I,  akce Vlna II

akce Zahradník

StB - úvodní část

autor textu: Prokop Tomek