Kalendárium roku 1969: TOTALITA

Kalendárium roku 1969

květnové události

01.05.1969

Z obavy před demonstracemi občanů proti politickému kurzu po nástupu Gustáva Husáka do vedoucí funkce v KSČ byly tradiční prvomájové průvody rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ zrušeny a oslavy omezeny na podnikovou úroveň.

05.05.1969

Předsednictvem KSČ byla jmenována skupina členů k jednání s Československou stranou socialistickou a Československou stranou lidovou. Výsledkem jednání bylo opětné bezvýhradné uznání vedoucí úlohy KSČ.

06.05.1969

Český úřad pro tisk a informace zastavil vydávání Studentských listů.

06.05.1969

Předsednictvo ÚV KSČ přijalo "opatření v oblasti sdělovacích prostředků", vydavatelům novin a časopisů uložilo vypracování ideového rozboru periodik.

07.05.1969

Reprezentativní delegace vedení KSČ navštívila Střední skupinu sovětských vojsk v Milovicích. Oficiální jednání s velitelem A. M. Majorovem hodnotilo vojenskou intervenci z 21. srpna 1968 jako internacionální pomoc.

07.05.1969

Ve dnech výročí konce druhé světové války bylo zatčeno šedesát mladých lidí z těch, kteří strháváním a pálením sovětských vlajek demonstrovali svůj odpor k okupaci. Obušky a vodní dělo byly použity v Plzni k rozehnání několikatisícové demonstrace.

13.05.1969

Odpor k obnovení vedoucí úlohy KSČ ve společenských organizacích dle návrhu členů předsednictva E.Erbana a J. Kempného z tohoto dne přetrvával především ve Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy a v Koordinačním výboru tvůrčích svazů, který byl obviněn z organizování druhého centra v KSČ.

15.05.1969

Český úřad pro tisk a informace zastavil vydávání časopisů Listy, Reportér, MY 69, Plamen, o něco později byly zastaveny Svět práce, Tvář, Host do domu, ostravský Červený květ, brněnský Index.

V Květech, v Nové mysli, v denících Práce, Mladá fronta a dalších byli odvolávání šéfredaktoři jako počátek definitivní likvidace progresivních novinářů a omezení informační, občanskou společnost aktivizují role médií pouze na rozhodnutí, pokyny aparátu ÚV KSČ.

Funkce šéfredaktora Rudého práva podléhala nomenklatuře ÚV KSČ. Do deníku byl již 17. dubna dosazen šéfredaktor Miroslav Moc.

Do rozhlasu nastoupil ústřední ředitel Bohuslav Chňoupek. Ústřední ředitel ČST Josef Šmídmajer, který plnil liknavě stranické pokyny, byl v červenci odvolán a do vedoucí funkce v televizi v srpnu jmenován Jan Zelenka.

15.-16.05.1969

Gustáv Husák jednal v Budapešti s Jánosem Kádárem o dalším postupu normalizace.
24.-26. května pak následovala jednání v dalších "spřátelených" státech, ve Varšavě a v Berlíně s W. Gomulkou a s W. Ulbrichtem.

17.05.1969

V Rudém právu vyšlo provolání prorežimních novinářů "Slovo do vlastních řad", kritika tisku po lednu 1968 a podpora nového kurzu strany. Ačkoliv byl text Slova do vlastních řad rozmnožen a rozeslán do redakcí, původních 314 signatářů se do počátku června rozmnožilo na 350 z cca čtyř tisíc členů svazu. O rozporné situaci v novinářském svazu svědčilo již 26. dubna zaslání pozdravného poselství Gustávu Husákovi.

19.05.1969

Předsednictvo ÚV KSS uložilo komunistům v redakcích, aby zvýšili "politicko-ideovou účinnost hromadných sdělovacích prostředků".

20.05.1969

Předsednictvo ÚV KSČ uložilo L. Štrougalovi a J. Lenártovi předložit na plénu ústředního výboru strany návrh na vyloučení Františka Kriegla a Františka Vodsloně z ústředního výboru KSČ a po pohovorech se signatáři Dvou tisíc slov a s poslanci, kteří hlasovali proti smlouvě o "dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR", předložit návrhy na řešení.

Dále přijalo předsednictvo strany usnesení, že "Koordinační výbor tvůrčích svazů není žádnou organizací v rámci Národní fronty a že ho jako partnera nebo mezistupeň nebudou státní a stranické orgány brát v úvahu", neboť členy Národní fronty jsou pouze jednotlivé tvůrčí svazy a podle zákona 128/68 Sb. z 13. října 1968 je působnost organizace mimo Národní frontu nelegální.

20.05.1969

Koordinační výbor tvůrčích svazů svolal na 22. května své shromáždění. Tvůrci nebyli ve svých postojích osamoceni, od dubna již proti vládní politice protestovali studenti i zástupci některých závodů.

22.05.1969

Tajemník ÚV KSČ Jaroslav Kozel a předseda Národní fronty Evžen Erban doporučili komunistům z KOO TS, aby shromáždění odvolali, protože by mohlo být považováno za "politicky nevhodné". Navzdory faktickému zákazu se sešlo cca 350 zástupců tvůrčích svazů, vědců a Českého odborového svazu umění a kultury ve Filmovém klubu na Národní třídě.

Shromáždění zahájil akademik Otto Wichterle, moderoval je Ludvík Pacovský (přečetl dopis Jaroslava Seiferta, který se pro nemoc nemohl zúčastnit), referát KOO TS přednesl režisér Ladislav Helge, v diskusi vystoupili předsedové nebo členové všech svazů.

"Můžeme být umlčeni", deklarovali přítomní v závěrečném Provolání, "nemůžeme však být donuceni k tomu, abychom vyslovili cokoli co si nemyslíme. Můžeme být připraveni o svobodu projevu. Nikdo nám však nemůže vzít svobodu ducha… Rozum zůstává dál mírou činů a čest a věrnost mírou lidí. Česká kulturní obec je věrna a zůstane věrna svým myšlenkám…"

Shromáždění se neúčastnil Svaz českých novinářů - dodatečně se však připojil k Prohlášení.

Průběh shromáždění byl publikován v tzv. Modré knížce (nazvané tak podle obalu), která se stala testamentem KOO TS, a kolovala mezi občany.

25.05.1969

Do Československa přijel hlavní velitel vojsk Varšavské smlouvy maršál SSSR I. I. Jakubovskij.

27.05.1969

Prezident vyhlásil amnestii na činy tzv. neoprávněného opuštění republiky po 21. srpnu 1968.

28.05.1969

Předsednictvo Svazu slovenských novinářů vydalo prohlášení "Náš úkol: pomáhat KSČ".

29.-30.05.1969

Zasedání ÚV KSČ přijalo jako svůj hlavní úkol "obnovit marx-leninskou jednotu KSČ a její vedoucí úlohu, konsolidovat hospodářství a prohloubit internacionální svazek se SSSR a socialistickými zeměmi".

Rozruch na zasedání způsobil projev Františka Kriegla, který zpochybnil legitimitu smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk v naší zemi, neboť "byla psána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů". Husákovu politiku pak označil za návrat před leden 1968. Podobně vystoupil i František Vodsloň.

Pro návrh G. Husáka vyloučit Františka Kriegla z ÚV KSČ i ze strany hlasovalo 135 přítomných, 12 bylo proti a dalších 12 se hlasování zdrželo.

29.-30.05.1969

Proti odchodu Františka Kriegla z politického života protestovali v prohlášení pracovníci Thomayerovy nemocnice a výzkumného ústavu ministerstva zdravotnictví v Praze 4.

29.-30.05.1969

Proti Husákově politice vystupovali studenti. Ve Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy probíhaly diskuse o tom, zda do Národní fronty podat přihlášku či nikoliv.

související texty:

1969 - události podrobně:

květen