Padesátá léta byla poznamenána studenou válkou a reálným nebezpečím její změny ve válku horkou. Na počátku padesátých let se Stalin rozhodl vyzbrojit armády satelitů Sovětského svazu a pustit se do války se Západem. Předpokládal, že má šanci porazit Západ několik let po vyčerpávající válce.

Po Stalinově smrti byla koncepce zbrojení jeho následníky postupně opuštěna. Uvolňování napětí a počátky velmocenského dialogu byly velmi pomalé.

Ve světě existovalo několik citlivých oblastí a konfliktů. Problémem bylo upořádání Německa na něž měly obě strany rozdílné názory. Stalinovi se nepodařilo celé Německo ovládnout ani je neutralizovat. Proto nechal vytvořit 7. října 1949 Německou demokratickou republiku s vládou komunistů a se silnou sovětskou vojenskou přítomností.

Padesátá léta byla dobou počátků sjednocování Západní Evropy a integrace Spolkové republiky Německo do hospodářských i vojenských struktur Západu.

Dne 25. června 1950 napadli severokorejští komunisté se Stalinovou skrytou podporou území proamerické Korejské republiky. Konflikt, v němž stáli na jedné straně vojáci severní Koreje a Číny a na straně druhé vojska OSN trval tři roky. Výsledkem bylo potvrzení původního stavu za cenu asi pěti milionů životů na obou stranách. Válka na Korejském poloostrově se nestala ohniskem konfliktu většího rozsahu.

Předělem byl rok 1956. V Moskvě promluvil poprvé Chruščov o zločinech stalinismu. Následovaly revoluční události v Polsku a zejména v říjnu a listopadu v Maďarsku. Krvavé potlačení protikomunistického povstání mělo za následek prozření z iluzí o možné změně v komunisty ovládané Evropě.

související texty:

zostření vztahů mezi Západem a Východem

protirežimní vystoupení ve východním bloku

srovnání represe s jinými zeměmi VB

rozpory mezi Stalinem a Jugoslávií

události na Kubě

smrt Stalina a Gottwalda

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek