„Byli jsme tou bezmocí jak šílení a nakonec jsme se rozhodli získat peníze nelegálně. Uvědomte si, že jsme stále žili jako ve válce, kterou jsme my nevyhlásili. Vyhlásil ji Klement Gottwald a KSČ, když vykřikovali „třídní boj", „kdo nejde s námi, jde proti nám", skutečné i domnělé odpůrce zavírali a vraždili každý den. Nechtěli jsme čekat, až zavřou i nás a naše rodiny. Slýchali jsme z rádia, že Západ to tak nenechá, že už co nevidět začne třetí světová válka, když je kolem nás takové vraždění. Ve válce se jedná jinak, než v míru."

Milan Paumer (přednáška v Občanském institutu, 2008)

V mládí žil v Poděbradech. Jeho otec, Václav Paumer, zde byl od roku 1930 ředitelem Hospodářského družstva. Tuto funkci vykonával až do roku 1950, kdy ji byl nucen opustit pro své politické názory. Matka byla v domácnosti.

národní škola v Poděbradech

měšťanská (resp. hlavní) škola v Poděbradech

vyučil se strojním zámečníkem (u Čelákovické firmy Volman, po znárodnění firma TOS)

studium na průmyslové škole v Kolíně (zakončené maturitou)

úředník a poté dělník na stavbě

V situaci, kdy se od roku 1948 stále stupňoval komunistický teror, ve vězeních mizeli jejich známí a proběhly také první popravy (např. Milada Horáková), se bratři Mašínové, spolu s dalšími známými rozhodli pro ozbrojený odpor (první akce odbojové skupiny).

V této době padlo rozhodnutí opustit republiku s cílem vrátit se a aktivně bojovat proti komunistickému režimu. Ještě během posledních příprav (detaily o akci) byl zatčen Ctirad Mašín a odsouzen do vězení na 2,5 roku. Trest vykonával v Jáchymovských lágrech. Skupina jej chtěla osvobodit a na tuto akci pořebovala zbraně a peníze, mj. na podplacení ostrahy. Následovaly další akce na jejich zajištění.

Milan Paumer vykonával povinnou základní vojenskou službu
(zařazen do Vojenské akademie v Turčanském Sv. Martině).

Po návratu Ctirada Mašína z vězení (amnestie po smrti Klementa Gottwalda) se skupina rozhodla opět realizovat svůj záměr odejít za hranice.

"cesta na severozápad":
1. října 1953 opustil Milan Paumer na falešnou propustku posádku a vlakem odcestoval do Poděbrad, kam dorazil druhý den dopoledne. Stihl ještě navštívit matku a bratra a spojil se se zbytkem skupiny.

Na 180 km dlouhou cestu, vedoucí z Hory sv. Kateřiny přes východní Německo až do americké okupační zóny v Berlíně, vyrazilo 2. října 5 osob. V patách jim bylo až 20 000 příslušníků německé Volkspolizei, kterým se je nepodařilo zadržet. Až na Václava Švédu a Zbyňka Janatu, kteří byli během cesty chyceni a později popraveni (v Československu byl popraven také strýc Mašínových Ctibor Novák). Milanu Paumerovi a bratrům Mašínovým se však nemožné podařilo a 31. října se dostali do cíle.
(detaily o cestě)

Po vyléčení zranění (na konci cesty postřelen do břicha) Milan Paumer odcestoval do Spojených států amerických za bratry Mašínovými, kde pak všichni podepsali smlouvu o pětileté službě v americké armádě, aby v jejím rámci mohli pokračovat v boji za obnovení demokracie v ČSR. Službu vykonávali po základním výcviku každý u jiných jednotek.

Milan Paumer byl poslán do Koreje, kde strávil v bojových operacích dvacet měsíců. Po ukončení této mise se vrátil do USA a zbytek kontraktu dosloužil na vojenské základně ve Kansas-Foart Realy.

Po maďarských událostech (1956) jim bylo jasné, že se Západ nezapojí do vojenské akce proti Východu. Po ukončení pětiletého cyklu proto odešli z armády a společně odjeli na Floridu do Miami.

Zde se Milan Paumer živil jako údržbář, dělník v leteckých opravnách a později jako taxikář a majitel firmy, zabývající se provozem taxíků.

v důchodu

Po Listopadové revoluci (1989) se Milan Paumer postupně začal zabývat myšlenkou na návrat. Svůj pobyt v USA vždy považoval za dočasný. Nikdy zde nezaložil rodinu. Manželku chtěl mít vždy české národnosti a pohřben chtěl být v rodné vlasti. Několikrát navštívil Českou republiku, navštěvoval příbuzné i přátele a začal prakticky připravovat svůj návrat domů.

vrátil se do České republiky a od té doby žil opět v Poděbradech.

převzal Čestnou plaketu předsedy vlády ČR

Po návratu považoval vždy za nejdůležitější úkol diskusi s mladou generací, které takto chtěl zpřístupnit poznání totalitního komunistického režimu a legitimnost ozbrojeného odporu proti němu. Měl vždy radost, když viděl zájem mladé generace o tuto problematiku. Seznamoval také mladé lidi s mnoha stránkami života ve Spojených státech amerických, které vždy považoval za svůj druhý domov.

Byl členem skautského oddílu - 53. střediska br. Mašínů a také členem Konzervativní strany.

Také díky pomoci Milana Paumera bylo o činnosti odbojové skupiny bratří Mašínů natočeno několik dokumentárních filmů a vyšly knihy, popisující jejich cestu ke svobodě.

související texty:

seznam popravených

rozhovor s Milanem Paumerem

odbojová skupina bratří Mašínových

Milan Paumer (YouTube.com)

návrhy na členy členy Rady ÚSTR

Uckro

Wikipedia: Milan Paumer

kniha "Cesta na severozápad"

bratri-masinove.cz

Wikipedia: bratři Mašínové

autor textu: Tomáš Vlček

použitá fotografie: Tomáš Vlček