Košický vládní program byl přijat 5. dubna 1945 na první schůzi nové československé vlády v osvobozených Košicích.

Podstata programu

Program nové československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků, jak zněl jeho oficiální název, svým obsahem ovlivnil poválečný vývoj v Československu. V 16 kapitolách byly zformulovány hlavní zásady budování nového československého státu.

Základem státní a veřejné správy se staly národní výbory. Politické strany byly sdruženy do Národní fronty. Pořádek a vnitřní bezpečnost státu měly zajistit nové bezpečnostní sbory. Republika se stala státem dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků. Předsedou vlády se stal sociální demokrat Zdeněk Fierlinger, do té doby československý vyslanec v SSSR. V nové vládě bylo 16 českých a 9 slovenských ministrů.

Vládní program otevřel prostor i pro vyrovnání se s protektorátní minulostí - potrestání zrádců a kolaborantů a konfiskace jejich majetku, zákaz činnosti fašistických organizací a některých politických stran.

Co je však nejdůležitější - strategické zahraniční směřování Československa bylo podřízeno Sovětskému svazu.

Moskevská jednání

Přijetí Košického vládního programu předcházely rozhovory mezi londýnskou exilovou vládou a komunistickou moskevskou emigrací. Rozhovory probíhaly ve dnech 22. - 29. března 1945 v Moskvě.

Na jednáních byli přítomni za sociální demokracii Zdeněk Fierlinger, Václav Majer a V. Patzak. Za KSČ Klement Gottwald, Václav Kopecký, Rudolf Slánský, Václav Nosek a Bohuslav Laštovička. Za národně socialistickou stranu Jaroslav Stránský, Josef David, Prokop Drtina a František Uhlíř. Za lidovou stranu byli přizváni na jednání Msgre. Jan Šrámek a Msgre. František Hála (jednání se účastnil pouze on). Slovensko zastupovali představitelé Slovenské národní rady Gustáv Husák, Ladislav Novomeský, Vavro Šrobár, Jozef Styk, Jozef Šoltész a Ján Ursíny. Prezident Beneš se rozhovorů neúčastnil, ani do nich aktivně nezasahoval.

Vliv komunistů

Obsah vládního programu a složení vlády prosadili především komunisté, kteří se už od počátku února 1945 na jednání připravovali. Navíc měli zjednodušenou pozici kvůli rozdílnosti zájmů na poválečné uspořádání republiky v řadách představitelů ostatních politických stran a jejich nejednotě.

Při jednáních o složení vlády považovali komunisté za jeden z důležitých úkolů zajistit si vliv v mocenských složkách nového státu. Resort vnitra proto obsadil komunista Václav Nosek a resort obrany nestraník, ale příznivec KSČ, generál Ludvík Svoboda.

V průběhu jednání se projevil rozdílný přístup KSČ a nekomunistických stran k vlivu politiky v armádních a bezpečnostních složkách. Představitelé nekomunistických stran prosazovali tradiční přístup z předmnichovské republiky. Tehdy patřila armáda, četnictvo a policie ke složkám, jejichž příslušníci nesměli být členy politických stran. Komunisté prosazovali opak.

KSČ dále ve vládě obsadila pozice náměstků předsedy vlády Klementem Gottwaldem a Viliamem Širokým, pozice ministrů informací Václavem Kopeckým, zemědělství Juliem Ďurišem, školství Zdeňkem Nejedlým, státního tajemníka na Ministerstvu zahraničních věcí Vladimírem Clementisem. Blízkým spolupracovníkem komunistů byl předseda vlády Fierlinger, který s KSČ spolupracoval již v průběhu války jako čs. velvyslanec v SSSR.

Komunisté posílili

Košický vládní program široká veřejnost přijala kladně. V jeho realizaci spatřovala naděje na pozitivní změny oproti bývalé předmnichovské republice.

Přijetí vládního programu a ustavení nové vlády však znamenalo výraznou změnu poměru sil ve prospěch KSČ. Ta poprvé od vzniku Československé republiky v roce 1918 vstoupila do vlády.

Již bezprostředně po jmenování nové vlády a po přijetí vládního programu se projevily důsledky moskevských jednání. Vedení KSČ plně využívalo svých pozic ve vládě a ostatních institucích k naplnění svých politických cílů.

související texty:

Košický vládní program - text

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 176