7.4.1878 ustavena v Praze-Břevnově Českoslovanská sociálně demokratická strana jako odnož rakouské sociální demokracie, od 1893 samostatná strana.

Od 1897 zastoupena v říšské radě, v čele boje za všeobecné volební právo a po volbách 1907 nejsilnější česká politická strana, programově se hlásila k II. Internacionále, v září 1918 spolu s Národně socialistickou stranou založily Socialistickou radu.

Na její činnost navázala po vzniku ČSR Československá sociálně demokratická strana dělnická, zápas mezi pravicovým, demokraticky orientovaným křídlem a marxistickou levicí vyvrcholil v roce 1920 odštěpením levice, z níž vznikla KSČ. Ve volbách 1920 získala 25,7 % hlasů, 1925 - 8,9 %, 1929 - 13 %, 1935 - 12,6 %. V roce 1938 se rozpustila, vystoupila ze Socialistické internacionály a vytvořila Národní stranu práce.

Roku 1945 obnovena jako Československá sociální demokracie, ale její pozice v zápase o demokracii byla oslabena působením prokomunisticky orientované levice uvnitř strany v čele se Zdeňkem Fierlingerem.

Ve volbách 1946 získala 12,05 % hlasů. V únoru 1948 zachovali její ministři s výjimkou V. Majera neutralitu, čímž přispěli k vítězství KSČ, 27.6.1948 násilně sloučena s KSČ. V roce 1968 nezdařený pokus o obnovení činnosti, ke které došlo až 19.11.1989.

představitelé strany:

• Bohumír Šmeral,
• Antonín Hampl,
• Rudolf Bechyně,
• František Soukup,
• Zdeněk Fierlinger,
• Bohumil Laušman,
• Václav Majer.

tiskové orgány strany:

• Nová Doba (Plzeň),
• Robotnické noviny (Bratislava),
• Duch Času (Mor. Ostrava),
• Právo lidu (Praha).

související texty:

dopis Klementa Gottwalda slavnostnímu shromáždění KSČ a ČSSD ze dne 27. června 1948

[16]