po zatčení

29. září 1949 byla zatčena Dr. Milada Horáková. Státní bezpečnost ji již od roku 1946 sledovala jako osobu, která nebyla KSČ nakloněna. Z její kanceláře v Masné ulici byla odvezena přímo do pankrácké věznice.

Zhruba první měsíc vyšetřovatelé stále netušili, z čeho by mohli Horákovou obvinit. Věděli, že mají v rukou známou osobnost, která podnikala kroky proti režimu, nedařilo se však ji usvědčit.

Otázky byly směrovány na její styky s prezidentem Benešem a zejména s prezidentovým tajemníkem Dr. Sýkorou, který byl tou dobou již také zatčen.

Horáková měla s jeho pomocí posílat do zahraničí zprávy o poměrech v republice po únoru 1948.

zlom ve vyšetřování

8. srpna 1949 byl při pokusu o přechod hranic zatčen Jaromír Kopecký. Novinář, který od doku 1937 pracoval v různých funkcích pro ministerstvo zahraničí. Dlouholetý člen ČSNS a po válce místopředseda zahraniční komise této strany.

Za války se poznal ve Švýcarsku s M. Fieldem, který byl obžalován jako imperialistický agent v procesu s Rajkem.

Během krutých výslechů, které proběhly za účasti sovětských poradců, Kopecký přiznal existenci ilegálního ústředí ČSNS. Úkolem tohoto ústředí byla mj. reorganizace strany a snaha o udržení mocenských pozic členů této ilegální části strany.

role Karla Švába

Komunisté se snažili najít nepřítele uvnitř strany. Vzorem jim k tomu byl proces s maďarským ministrem zahraničí Rajkem. Nyní, během výslechů Jaromíra Kopeckého, dostal Karel Šváb nápad zorganizovat místo toho proces s nepřáteli KSČ z jiných stran.

Karel Šváb byl původně vedoucí zrušené bezpečnostní komise ÚV KSČ. S přechodem pravomocí této komise na nově zřízený zvláštní vyšetřovací odbor ministerstva vnitra pro stranické a politické delikty se stal vedoucím tohoto odboru.

Svůj záměr si nechal odsouhlasit samotným Gottwaldem a pustil se do práce. Netušil, že o 3 roky později bude on sám v procesu s nepřáteli z řad komunistů jedním z odsouzených k trestu smrti.

jiný směr vyšetřování

Jaromír Kopecký měl, diky jeho známosti s M. Fieldem, určitou vazbu na maďarský proces. A zároveň byl spolupracovníkem předsedkyně zahraniční komise ČSNS Horákové. To vše se hodilo.

Vyšetřování získalo nový směr a intenzitu. V noci ze 7. na 8. listopadu 1949 bylo zatčeno a převezeno do Ruzyně 380 bývalých funkcionářů ČSNS.

Milada Horáková byl v následujících dnech převezena do ruzyňské věznice k ostatním.

[vk], [24]