Během této akce docházelo v 50. letech k vystěhovávání a ožebračování selských rodin komunistickou mocí a jejich represivními orgány.

Akce K znamenala trvalou likvidaci starých selských tradic, staletých rodových svazků a venkovského způsobu života. V důsledku této akce došlo k zániku venkova v jeho pravém slova smyslu.

Směrnice tří ministrů

Na počátku zběsilé štvanice na sedláky byla tajná a politickým sekretariátem KSČ posvěcená "Směrnice ministra národní bezpečnosti, ministra vnitra a ministra spravedlnosti ze dne 22. října 1951 o úpravě poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů". Její text téhož dne vydal ministr národní bezpečnosti Ladislav Kopřiva ve svém tajném rozkazu.

Směrnice nebyla nikdy schválena celou vládou ani neprošla Národním shromážděním. Nebyla ani zveřejněna ve Sbírce zákonů a nařízení. Přesto se stala mimořádně závazným předpisem s autoritou celostátního zákona s platností od 1. listopadu 1951.

Nejdůležitější úlohu v této akci mělo Ministerstvo národní bezpečnosti. To kromě nasazení svých složek určovalo pracovní místo a místo nového pobytu "potrestaných" zemědělcům.

Přijetí této směrnice uspíšily babické události a následný babický proces proti sedlákům (a kněžím) v červenci 1951.

Zahájení akce

První deportace v rámci této akce proběhly 22. listopadu 1951. Po babických monstrprocesech byly 4 rodiny z okresu Moravské Budějovice a 1 rodina z okresu Třebíč přesunuty na Státní statek Ploskovice v okrese Litoměřice.

Akce se během podzimu 1951 rozjížděla jen velmi pomalu, postižených mnoho nebylo. V lednu 1952 proto ministr národní bezpečnosti kritizoval pomalý průběh a malý počet přesídlených rodin - 58.

Přestávka v akci

Akci navíc provázely politické a organizační potíže, a proto ji 22. dubna 1952 Ministerstvo národní bezpečnosti dočasně pozastavilo. Hlavním důvodem potíží byla absence činnosti stranického aparátu v akci.

S platností od 1. listopadu 1952 byla akce, po vyřešení všech sporných bodů, obnovena.

Zastavení akce

V červenci 1953, po změnách ve vedení KSSS vyvolaných smrtí J. V. Stalina, dalo nejvyšší vedení KSČ tajný podnět k zastavení Akce K.

Politický sekretariát ÚV KSČ zrušení směrnice tří ministrů schválil 18. ledna 1954. Téhož dne byla tajným rozkazem ministra národní bezpečnosti akce zastavena.

Sekretariát zároveň rozhodl, že přesídlené rodiny se nebudou vracet do původního bydliště, a že stížnosti proti vysídlení se mají odložit s tím, že zákon porušen nebyl.

Velký díl na této obrovské křivdě měli komunističtí funkcionáři na místní úrovni - na okresních, městských a místních národních výborech, kteří podle libosti určovali, kdo je kulak a kdo nepřítel lidově demokratického zřízení.

Komunistickým funkcionářům nestačilo, že připravili celé rodiny o svobodu, domovy a majetek. Nestačilo jim, že po skončení deportací udržované grunty sprostě vyrabovali. Stovky sedláků skončily v pracovních a koncentračních táborech a ve vězení. Výjimkou nebyly ani rozsudky smrti.

Důsledky

Násilným vystěhováním bylo od října 1951 do začátku roku 1954 postiženo na 4.000 selských rodin, tedy 15.000 - 20.000 rodinných příslušníků.

Selské grunty, které bývaly krásnými dominantami českého venkova, přešly po deportaci jejich majitelů většinou do bezplatného užívání vznikajících JZD nebo Státních statků, což většinou znamenalo jejich zkázu.

související texty:

kolektivizace

směrnice vysídlování rodinných celků odsouzených vesnických boháčů - zahájení akce

směrnice úprava poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 161