Ruský název pro rolníky, kteří po Říjnové revoluci patřili k přirozeným odpůrcům bolševické moci.

Přesná hranice (ať již počet kusů dobytka nebo výměra půdy) určující kdo je nebo není kulak nebyla v SSSR nikdy stanovena. Takže kulakem bylo možno označit kohokoli, existovalo i označení "ideologický kulak" pro než člověk ani nemusel být rolníkem.

Fyzická likvidace tzv. kulaků jako společenské třídy byla součástí sovětské kolektivizace a celkově si vyžádala více než 5 milionů obětí.

Českoslovenští komunisté nechtěli po Únoru zůstat za Sověty pozadu. Mezi jinými slovy, převzatými ze sovětské ruštiny (pro větší účinek) v původním znění, byl i kulak.

Termín byl používán komunistickou propagandou k označení soukromě hospodařících rolníků nejdříve s alespoň 20, později 15 hektary.

Mnozí byli bez rozsudku a bez zabaveného majetku donuceni k vnitřnímu vyhnanství - trvalému vystěhování mimo vlastní okres, někteří byli zatčeni a odsouzeni, jiní byli popraveni.

související texty:

Akce K

družstvo

vzpomínky Milušky Kopřivové

vzpomínky Milady Maradové

Příběh rolníka Stanislava Žákovského

Projev Klementa Gottwalda k zemědělcům

Senát: veřejné slyšení: právní posouzení vyhánění zem. rodin z půdy

autor textu: Pavel Zvěřina

použitá literatura: 7,16,42