volební akt

Pravidelným a významným nástrojem manipulace byly tzv. volby. První parlamentní volby v novém režimu se konaly 30. května 1948. Novým volebním zákonem byla zavedena "jednotná kandidátka", jejíž složení navrhovala formálně Národní fronta, ve skutečnosti KSČ.

Alternativa nebyla. Účastí na volbách a vhozením kandidátky do urny hlasoval občan pro. Jednotnou kandidátku takto volilo hned napoprvé přes 80 % voličů. V následujících volbách neklesl počet hlasů pro kandidáty Národní fronty pod 97 %.

Neúčast na volbách byla považována za nepřátelský akt: v kádrových posudcích byla uváděna jako doklad záporného poměru k režimu a politické neangažovanosti. Naopak účast na volbách byla důkazem souhlasu s režimem.

podpisové kampaně

Režim pečlivě organizoval manifestace souhlasu se svojí vládou k výročí Svátku práce 1. května a výročí Říjnové revoluce 7. listopadu.

Dalšími rituály souhlasu byly v padesátých letech mimořádné organizované kampaně. Pod zdravici ke Stalinovým 70. narozeninám v březnu 1949 bylo sebráno 77,6 % podpisů celkového počtu obyvatel.

Roku 1950 bylo podobně organizováno podepisování tzv. Stockholmské mírové výzvy. Obsahem byl požadavek zákazu atomové zbraně a odsouzení země, která by ji použila jako první.

Výzva vyhovovala sovětským zájmům, vojska východního bloku nebyla dosud dostatečně vyzbrojená. Z více než 12 milionů obyvatel Československa podepsalo výzvu 9,5 milionu.

Další akcí toho druhu bylo tzv. Lidové hlasování o uzavření mírového paktu mezi pěti velmocemi a proti ozbrojení západního Německa v roce 1951. Kromě utvrzování souhlasu s režimem byly takové výzvy i nástrojem mobilizace obyvatel.

rezoluce za odsouzení oponentů

Jiného charakteru byly rezoluce organizované na podporu odsouzení politických oponentů:

"V Ústí nad Orlicí dne 9. 6. 1950. Státnímu soudu v Praze. My pionýrky střední školy dívčí v Ústí nad Orlicí, mladé budovatelky naší lidově demokratické republiky, projevujeme uspokojení a souhlas nad vynesenými rozsudky, které mají zaslouženě potrestat zrádce a rozvratníky naší vlasti. Vždyť oni připravovali novou válku, která by naši milovanou zemi zpustošila a jíž by padlo za oběť statisíce lidských životů." 51 podpisů, jedna z 6300 rezolucí občanů, které došly Státnímu soudu k procesu s Miladou Horákovou.

zavedení cenzury

Ovládání společnosti napomáhala totální cenzura. Týkala se zahraničních i domácích médií. Cenzuru vykonával po únoru 1948 tiskový odbor ÚV KSČ.

související texty:

smrt Stalina a Gottwalda

politické procesy v Československu

podpisové kampaně

volby 1946

volby 1946 (volební akt v podmínkách reálného socialismu)

situace v armádě

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek