Lidé SE

Z Československa přišlo několik novinářů známých svým kritickým postojem ke komunistickému režimu: Sláva Volný, Josef Jedlička, Karel Jezdinský, Pavel Pecháček, Milan Schulz, Jan Schneider, Agneša Kalinová, Emil Štefan a další.

Mezi novými hlasateli se objevil Pavel Minařík. Rozšířil se i počet externích spolupracovníků, odborníků, kteří byli v Československu populární: ekonom Radoslav Selucký, později i zpěváci Karel Kryl a Yvonna Přenosilová.

V roce 1970 začala se SE spolupracovat Lída Rakušanová, která se ve vysílání představovala jako Lída Šindlerová.

Ideový problém

Příchod nových licí sebou přinesl i určitý ideový problém. V jedné redakci se sešli ideoví odpůrci, kteří spolu v minulých letech přes Železnou oponu polemizovali. Občas proto docházelo k třenicím a nedorozuměním.

Program

V politické situaci v ČSSR nebylo obtížné se vyznat. Prameny informací byly jednoduché: oficiální a exilové, disidentské texty a zahraniční tisk.

Byl rozšířen přehled zahraničního tisku, více programů se věnovalo historii demokratického Československa. Sledovaný byl i pořad zabývající se problémy v komunistickém hnutí. Zpestřením vysílání byl pořad "Zahraniční zpravodajové hlásí".

Vysílací schéma

V roce 1970 se ve všední dny začínalo v 5.00 a v neděli v 6.40 řeckokatolickým pořadem. Vysílání v 01.05 uzavírala československá hymna.

Jak zlepšit příjem

Navzdory rušení se Svobodná Evropa mimo Prahu při troše zručnosti poslouchat dala. Z dostupných radiopřijímačů se prý osvědčovaly přijímače sovětské se svým širokým rozsahem krátkých vln, rozdělených do šest pásem. V samizdatu dokonce občas vycházely návody, jak upravit přístroj a tím zlepšit příjem.

Agent Minařík

Státní bezpečnost nasadila koncem roku 1968 do mnichovského sídla SE svého rozvědčíka, agenta Pavla Minaříka. Ten pražské centrále předával materiály týkající se činnosti emigrantských organizací a práce v SE. V polovině 70. let několikrát přišel s návrhem na teroristickou akci proti RFE. Teroristický útok proti čs. oddělení RFE byl v roce 1981 skutečně spáchán. Spojitost útoku s Minaříkem dosud není prokázána.

Charta 77

Vznik Charty 77 představoval i významný impuls pro vysílání Svobodné Evropy. Charta a později i další občanské iniciativy byly zdrojem informací o pronásledování demokratických sil v Československu. Redaktoři získávali od lidí z okruhu Charty čerstvé a zajímavé zprávy pro své pořady a disidentům zajišťovali publicitu. Je proto pochopitelné, že se v té době opět výrazně zvýšil zájem o vysílání SE.

Protože porušování základních lidských práv v ČSSR pokračovalo neztenčenou měrou měla SE stále dost témat. Vláda vedoucí představitele Charty zatýkala a věznila a tak mnoho jejích členů emigrovalo a začalo spolupracovat s SE.

související texty:

příklad propagandy v hudební tvorbě

návod na vylepšení rozhlasového přijímače

Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002

Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 61