Přestávky v rušení

Protože se v 60. letech čs. ekonomika dostávala do stále větších obtíží, přestaly čs. úřady rušit odpolední hudební vysílání Svobodné Evropy, které se jim zřejmě zdálo ideově méně závadové. Proto se tehdy mezi čs. mládeží stali populárními hudební redaktoři SE Rozina Jadrná, Ludovít Dvorský a Honza Douba.

Hudba ve vysílání

Sice již dříve se vysílal 50 minutový pořad "Hudba před polednem". Byl to však mix klasiky a zábavné hudby. V polovině února 1965 se začalo vysílat živé hudební odpoledne. Na frekvencích Svobodné Evropy zněly Beatles, Rolling Stones, Presley, novinky ze světových hitparád a také písničky na přání. Na několik adres v Londýně, Paříži a Vídni si o ně totiž mohli posluchači z Československa psát.

Mezi diskžokeji se objevil i Jiří Planner, který přišel z divadla Semafor. Před půlnocí hrál posluchačům jazz.

Lidé v redakci

V polovině 60. let přišlo do SE z Československa několik mladých lidí, kteří využili nově otevřených možností cestovat na Západ (na olympiádu, na návštěvu příbuzných apod.) a už tam zůstali.

Byli to Josef Špetko (pseudonym Martin Hrabovčan), Jiří Planner, František Švanda (ze známé pražské divadelnické rodiny Švandů ze Semčic), Klára Šneková, František Dostál, Jiří Malášek, Pavel Kohn.

Byla mezi nimi i Olga Kopecká (pseudonym Olga Valeská), která nakonec byla v SE nejdéle ze všech zaměstnanců - 37 let, z toho 29 let v Mnichově a 8 let v Praze, kde byla poslední ředitelkou RSE.

Vysílací schéma

Ve všední dny se začínalo od 5.00 a v neděli od 7.00 a končilo v půlnoci. Zprávy se četly každou hodinu. Ve 21.00 byly čtvrthodinové, ve 23.00 a ve 23.55 pětiminutové a jinak desetiminutové. Zprávy ve 12.10 a v 18.50 se četly rusínsky.

Program

Hlavní zpravodajský pořad "Den doma a ve světě" se vysílal v 19.10 a opakoval ve 22.10, druhý den v 5.10 a v 8.10. Dvakrát týdně byl zařazen pořad "Za železnou oponou", pořad "Voláme KSČ" třikrát týdně polemizoval s komunistickou ideologií. "Ekonomický pořad" se objevoval dvakrát, "Zemědělské vysílání" třikrát a politický pořad "Práce a život" čtyřikrát týdně. Nechyběly newyorské komentáře a úvahy Ferdinanda Peroutky a každodenní pětiminutový "Historický kalendář".

Mezi oblíbené pořady patřila "Panoráma". V roce 1965 trvala třicet minut. V sobotu byla věnována nejzajímavějším příspěvkům uplynulého týdne a v neděli se v ní objevovaly zajímavosti z Ameriky.

V roce 1967 se hlavní zpravodajský pořad rozdělil. Domácí blok měl premiéru v 19.15 a na něj navazovala první část Panorámy. Zahraniční blok začínal ve 20.10 a byl doplněn druhou částí Panorámy.

Všechny pořady byly několikrát reprizované v různých časových pásmech, aby je mohlo zachytit co nejvíce posluchačů.

Rok 1968

Pražské jaro 68 sice přineslo výrazné uvolnění, ale komunisté stále drželi otěže moci v rukou a jen pomalu a neradi poskytovali větší prostor svobodné výměně informací. Sdělovací prostředky odhalovaly zvěrstva 50. let, ale vedoucí úloha KSČ byla stále nedotknutelná.

Čs. média konkurencí SE

Během roku 1968 klesla poslechovost SE, protože domácí média přinášela dostatek dříve tabuizovaných informací. Protože však nemohly být zcela objektivní, stále se našlo dost posluchačů, kteří se o vývoji v Československu i ve světě chtěli dozvědět z SE.

Preventivní péče o bezúhonnost

Komunistický režim začal šetřit a přestal rušit zahraniční vysílání. Kromě Svobodné Evropy. Tiskový mluvčí ministerstva vnitra tehdy uvedl tři důvody: 1. vysílače se údajně používalo pro skryté spojení s americkými špiony na území našeho státu; 2. bylo třeba "naplňovat činem literu zákona z roku 1938, podle níž je nutno zabránit hlásání války a revanše"; 3. rušením "ministerstvo projevuje preventivní péči o bezúhonnost občanů, kteří by jinak mohli podlehnout nabádání k trestné činnosti, jehož prý se jim z onoho vysílání dostává".

Reportáž z Mnichova

Týdeník Student 24. července 1968 otiskl pod titulkem "Hovory v Anglické zahradě" záznam besedy s pracovníky SE: Juliusem Firtem, bývalým ředitelem čs. stanice, Dr. Jaroslavem Pecháčkem, ředitelem čs. stanice, Dr. Samuelem Bellušem, spoluředitelem čs. stanice, Jiřím Kovtunem, vedoucím redaktorem, Jaroslavem Dreslerem, kulturním redaktorem a Dr. Antonínem Kratochvílem, redaktorem.

Redakce slibovala, že přinese podrobnosti o práci čs. vysílání, o politickém mýtu SE i o některých otázkách emigrace. Svůj slib však už nemohla splnit. Jednak komunističtí propagandisté stále měli možnost zakazovat a jednak brzy přijely tanky.

Nerušená

Ve dnech okupace sehrál Čs. rozhlas pozitivní roli v informovanosti a ve vytváření pasivního odporu vůči okupantům. Napomáhala tomu i Svobodná Evropa, v tyto dny konečně nerušená. Přebírala informace Čs. rozhlasu a šířila je dále. Byla také jediným pojítkem mezi čs. turisty v zahraničí a domovem. Přinášela jejich vzkazy. Informovala také o zahraničních reakcích.

Rušičky opět v provozu

Po euforickém týdnu přišly první všední dny a rušičky byly znovu uvedeny do provozu.

související texty:

Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002

Svobodná Evropa - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 59