Takto nazýváme období, které následovalo po invazi vojsk v Srpnu 1968.
Nástup normalizace probíhal v několika fázích, podle toho jak postupně ztráceli vliv a moc představitelé tzv. Pražského jara a na jejich místa nastupovali věrní přisluhovači Kremlu:

Moskevský protokol, podepsaný 27. srpna 1968, znamenal pro Čs. televizi konec nejvýznamnější kapitoly v její historii.

Čs. televize stála u zrodu obrodného procesu na počátku roku 1968 a později jej ve svém vysílání podporovala.

Byla kritikem předchozí politiky KSČ a některých jejích praktik. Ve svých pořadech vedla s diváky dialog o demokracii a svobodě. Srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy nejenže odsoudila, ale ve svém svobodném legálním vysílání se postavila na stranu progresivních a zatčených představitelů strany a vlády, sjednocovala národ a uklidňovala výbušnou situaci, která hrozila přerůst v krveprolití. Díky jejímu (a samozřejmě i rozhlasovému) vysílání se o sovětské agresi svět dozvěděl téměř okamžitě.

Jako nikdy jindy lidé nesrostli se "svou" televizí jako v roce 1968.

Brežněv proto na moskevských jednáních požadoval hlavu tehdejšího ústředního ředitele Čs. televize Jiřího Pelikána. Moskevský dokument také jasně požadoval: "přerušit v tisku, rozhlasu a televizi antisocialistické vystoupení... stranické a státní orgány upraví situaci v tisku, rozhlasu a televizi pomocí nových zákonů a opatření... budou provedena nutná kádrová opatření ve vedení tisku, v rozhlase a televizi."

Den po návratu našich představitelů z Moskvy, 28. srpna, vláda vydala pokyn k ukončení provizorního vysílání a jmenovala vládního zmocněnce pro televizi. Stal se jím dosavadní člen ideologického oddělení ÚV KSČ Bohumil Švec. Televizní pracovníci vydali prohlášení v němž zmocněnce akceptovali, ale dosavadnímu řediteli Pelikánovi vyjádřili plnou podporu.

30. srpna vláda schválila vznik Úřadu pro tisk a informace (ÚTI). Jeho hlavním úkolem bylo "usměrňování zpravodajství a publicistiky čs. tisku, rozhlasu a televize" v duchu výsledků moskevských ujednání a "sledovat a hodnotit působení našeho a zahraničního tisku, rozhlasu a televize proti působení nepřátelské propagandy".

Jak vyplývá ze zápisu z porady vedení Čs. televize, vládní zmocněnec se 31. srpna zajímal o technický stav obsazených televizních studií. Zároveň přikázal, aby ostravské a brněnské studio ukončilo své vysílání. Zdůvodnil to tím, že "není možno zajistit koordinaci, a proto nemůže odpovídat za obsahovou náplň těchto programů." Ostrava a Brno umlkly 1. září.

vývoj situace v ČST v dalších měsících:

1968  září

1968  říjen

1968  listopad

1968  prosinec

1969  leden

1969  duben

1969  květen

1969  červen

1969  srpen

související texty:

kultura zaživa pohřbená - televizní tvorba

období normalizace - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička