Na své další poradě, 2. září, vedení televize, dosud složené z reformistů, projednalo uvolnění některých televizních pracovníků na dovolenou a nařídilo vyhotovení seznamu všech, kteří po 21. srpnu odmítli nastoupit do zaměstnání. V tento den se do Prahy vrátila část televizních pracovníků, kteří 21. srpna vysílali z vysílače Kleť a před sovětskými vojsky museli uprchnout do Rakouska.

Vláda mezitím společně s vedením televize a Ústřední správou spojů připravovala obnovení televizního vysílání, aby zklidnila situaci ve společnosti. Do provozu postupně byly dány všechny vysílače. Velmi poškozený vysílač Krašov pracoval zatím v provizorních podmínkách a úplně zničený Klínovec se nepodařilo zprovoznit vůbec.

Sovětská armáda předala budovu ústředního ředitelství Čs. televize tzv. Plodinovou burzu a Měšťanskou Besedu 3. září ve večerních hodinách. V obou objektech vojáci během svého krátkého pobytu způsobili rozsáhlé škody a odcizili technické zařízení, osobní věci a peníze. Byly tu provedeny důkladné pyrotechnické a především hygienické prohlídky.

Vysílání z pražského studia bylo zahájeno 4. září večer. Po Televizních novinách přednesl Luděk Munzar Horův Zpěv o rodné zemi a poté následovala opera Dalibor.

Dodržování Moskevského protokolu přijel v září 1968 osobně zkontrolovat sovětský náměstek ministra zahraničí Kuzněcov. Na setkání s Josefem Smrkovským kritizoval vládu mj. za to, že "pracovníci rozhlasu a televize, kteří se zabývali antisovětskou a antisocialistickou propagandou, jsou stále na svých místech a rozhlas a televize jsou kádrově zaneřáděny." A protože i Dubček apeloval na dodržování moskevských ujednání, další změny na sebe nedaly dlouho čekat.

Již 12. září vznikl Vládní výbor pro tisk a informace a o den později poslanci Národního shromáždění schválili zákon "O některých opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků." Byl tak zrušen článek "o nepřípustnosti zasahování státu proti svobodě slova a obrazu". Titíž poslanci, kteří v červnu 1968 zrušili censuru, ji po třech měsících znovu zavedli. Podle zápisu z jednání nebyl nikdo proti, pouze dva poslanci se hlasování zdrželi. Zákon nabyl účinnosti 26. září.

Prvním velkým zásahem proti reformním silám v televizi bylo usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 17. září o odvolání Jiřího Pelikána z funkce ústředního ředitele Čs. televize. Odvolán byl 25. září, kdy mu ještě bylo umožněno vystoupit na obrazovce a rozloučit se s diváky.

Ke stejnému datu (25. 9. 1968) musel odejít pod nátlakem tehdejšího zmocněnce v Televizních novinách Josefa Vošahlíka (vrátil se narychlo jako atašé čs. velvyslanectví v SSSR) šéfdramaturg vnitropolitických a ekonomických pořadů (desetiminutovek) Televizních novin Miroslav Sígl - byl vůbec jedním z prvních vyhozených pracovníků Čs. televize, zejména se mu kladlo za vinu vysílání ve Svobodném vysílači Jsme s Vámi, buďte s námi! z narychlo instalovaného vysílače v podniku Tesla Hloubětín po sedm prvních dnů srpnové okupace.

Také ve zpravodajství došlo k prvním kádrovým změnám. Šéfredaktora Televizních novin Kamila Wintera, jenž 28. srpna odjel do Anglie, nahradil Zdeněk Michalec. Jmenováni byli noví zástupci šéfredaktora a bylo rozhodnuto o koncepčních změnách. Televizní noviny měly českým divákům kupř. představovat "přední slovenské politiky jako je například G. Husák".

Změny se týkaly i programu. Jmenován byl nový zástupce hlavního redaktora programu a hlavní sekretář programu. Vedení televize rozhodlo o prověření zásob hotových pořadů a o "zvážení jejich upotřebitelnosti v programu ČT." Na ředitele studií byla přenesena přímá zodpovědnost za přípravu a vysílání pořadů k výročím Mnichova, vzniku Československa, VŘSR, k měsíci čs. - sovětského přátelství, k Vánocům a Silvestru.

Vedení televize také rozhodlo o zrušení výstavy k 15 letům Čs. televize, která se měla uskutečnit během říjnových oslav 50. výročí vzniku Československa.

Přes všechny zásahy státní moci se publicisté i vedoucí pracovníci televize snažili udržet polednový kurs. Docházelo však k častým programovým změnám a z obrazovek mizely publicistické pořady.

Kvůli poškozenému studiovému zařízení byla výroba v Praze omezena a přesunuta do mimopražských studií. Na obrazovce se během září tak objevilo více distribučních filmů.

Čs. vláda vyslovila uznání pracovníkům rozhlasu a spojařům za jejich vysílání v době těsně po vstupu vojsk a 23. září byla Čs. výborem obránců míru "kolektivu pracovníkům Čs. televize v českých zemích" udělena Československá cena míru za srpnové vysílání. Naproti tomu "staří komunisté v Libni" volali novináře před lidový tribunál. V dopise generálnímu prokurátorovi požadovali "trestní stíhání novinářů za hanobení republiky." ÚTI sdělovacím prostředkům zakázal na tuto akci reagovat.

související texty:

1968  září

1968  říjen

1968  listopad

1968  prosinec

1969  leden

1969  duben

1969  květen

1969  červen

1969  srpen

oficiální stránky Čs. televize

Čs. televize po Srpnu 1968

období normalizace - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička, Miroslav Sígl