Volby v roce 1946 znamenaly drtivé vítězství pro komunisty. V novém parlamentu - Ústavodárném národním shromáždění - získali 114 mandátů z celkového počtu 300.

Nová vláda

Třetí vláda Národní fronty byla ustanovena 2. 7. 1946 v čele s Klementem Gottwaldem. V ní měli komunisté pod kontrolou nejen policejní složky ale vlastně i armádu.

Nový vládní program

Navržený komunisty byl parlamentem okamžitě schválen. Nastal boj o prosazování jednotlivých bodů tohoto programu.

Jednalo se zejména o hospodářskou politiku a oblast zemědělství, kde se projevil spor o radikální pozemkovou reformu.

Dále o začlenění konfiskátů do národních podniků. Proti tomu vystoupily nekomunistické strany. Tento problém byl nakonec ukončen kompromisem.

Pozice v komunistů v bezpečnostním aparátě

Byla jejich důležitým triumfem - ovládali nejen ministerstvo vnitra, ale i všechny vedoucí útvary Bezpečnosti - zpravodajství a státní bezpečnost - které náležitě využívali.

Agenti komunistické bezpečnosti pronikali do nekomunistických stran a organizovali zde nerůznější provokace (aféry mostecká a krčmaňská).

Vše směřovalo k zásadnímu zlomu v zápase o budoucnost státu mezi komunisty a demokratickými silami. Tento zlom nastal v průběhu roku 1947.

v roce 1947 nastala krize:

• politická

  střetnutí mezi koaličními partnery se vyhrotila. V zemi narostla nespokojenost způsobená nepříznivým hospodářským vývojem.




• hospodářská

  znárodněné podniky vinou nesprávného vedení ztrácely konkurenceschopnost na zahraničních trzích.




• v zemědělství

  produktivita poklesla hluboko pod předválečnou úroveň (mimořádné sucho situaci ještě zkomplikovalo, nedostatek obilovin a krmiva způsobil vybíjení dobytka, desetitisíce hektarů v pohraničí zůstaly neobdělány, celkové ztráty činily 19 miliard korun).

Zásobování obyvatelstva vázlo. Komunisté se snažili využít i této situace ve svůj prospěch. Rozhodli proto pokračovat v taktice omezování soukromé kapitalistické držby ve oblastech ekonomiky a získanými majetky uspokojovat vrstvy nespokojených.

Součástí tohoto plánu byl i tzv. Hradecký program.

Milionářská dávka

Byl další krok k oslabení soukromokapitalistické vrstvy. Z jejího výnosu se měla uhradit část škod, které způsobilo zemědělcům sucho. Cílem kampaně kolem této dávky bylo také vyvolat rozkol uvnitř nekomunistických stran a vytvořit uvnitř nich tzv. levicovou opozici. Tento cíl se však splnil pouze částečně.

Komunisté však dosáhli dohody se sociální demokracií o společném postupu ve věci milionářské dávky a platů státních zaměstnanců. Dohoda obsahovala rovněž proklamaci o utvoření socialistického bloku. Tato dohoda způsobila určitou krizi uvnitř sociální demokracie a nespokojenost řadových členů s prokomunistickým vedením.

související texty:

Komunistická strana Československa

SSSR

úvodní strana části

autor textu: Bedřich Marjánko