Dne 10. září 1947 byla každému ze tří ministrů (Petr Zenkl, Jan Masaryk a Prokop Drtina) krabička s výbušninou. Ministr spravedlnosti Prokop Drtina podal trestní oznámení a požadoval vyšetření celé záležitosti. Rozběhlo se policejní vyšetřování a nezávislé vyšetřování orgány ministerstva spravedlnosti ( v té době to bylo možné).

Zatímco komunistická policie nebyla schopna (nechtěla) nic vyšetřit (ani se nepokusila sejmout otisky z krabiček a jejich obsahu), ministr Drtina mohl 21. ledna 1948 podat sněmovně, jako odpověď na interpelaci, následující vysvětlení celé záležitosti. Jeho vystoupení bylo hodnoceno jako největší událost v obnovené československé sněmovně.

Mj. na základě přiznání některých obviněných bylo šetřením státního zastupitelství v Olomouci vyšetřeno, že tři dřevěné krabičky vyrobil v Krčmani na žádost Aloise Zapletala, domovníka krajského sekretariátu KSČ v Olomouci, stolař Jan Kopka se svým učněm. Zapletal tehdy Kopkovi sdělil účel jejich budoucího užití a osobně též krabičky převzal. Později KSČ v Olomouci požadovala jejich úpravu, aby lépe vyhovovaly účelu, pro který byly zhotoveny. Svědecky bylo prokázáno, že se Zapletal s Kopkou v té době chlubili, že pošlou ministrům krabice na mouku, která je nestravitelná.

Komunistická policie se pokusila svést vyšetřování na falešnou stopu a tvrdila, že krabičky byly zakoupeny v jednom pražském obchodě. Krabice zaslané ministrům však přesně odpovídaly popisu stolaře Kopky, který se navíc přiznal k chybě, které se jako odborník při jejich výrobě dopustil.

Vina Kopky byla prokázána jeho vlastním přiznáním i přiznáním dalších osob, které byly do celé záležitosti zapleteny. Naprosto nevysvětlitelný je proto postup úředníka ministerstva vnitra, který i přes tyto důkazy dal příkaz k propuštění Kopky z vyšetřovací vazby na svobodu.

Při vyšetřování tohoto pokusu o atentát bylo též nalezeno u Vladimíra Opluštila z Olomouce značné množství zbraní (těžký kulomet, samopaly pušky, ruční granáty a náboje do těchto zbraní). Tyto zbraně byly jen částí toho, co bylo původně skladováno v sekretariátu KSČ v Olomouci.

Stejný Alois Zapletal se přiznal, že je do tohoto úkrytu přivezl v roce 1947, spolu s řidičem, autem sekretariátu KSČ na příkaz komunistického poslance Jaroslava Sosnára. Měly být připraveny pro případné ilegální použití.

po únoru 1948

Pro pracovníky justice, kteří se ve vyšetřování angažovali (Z. Marjanko, F. Doležal, L. Loveček) měl tento případ tragickou dohru. Z. Marjanko a L. Loveček zemřeli ve vězení, F. Doležala poznamenal několikaletý pobyt v komunistickém kriminále fyzicky i psychicky.

Komunisté chtěli z krčmáňského případu vyrobit jeden z prvních politických procesů, kterým chtěli dokázat, že národní socialisté připravovali protikomunistický puč. Velkou aktivitu v tomto směru vyvíjel nový ministr spravedlnosti Alexej Čepička, který byl předsedou krajského výboru KSČ v Olomouci.

související texty:

Krčmaňská aféra

21. 1. 1948 - stenozáznam rozpravy ve sněmovně

22. 1. 1948 - stenozáznam rozpravy ve sněmovně

Únor 1948

autor textu: Jonko Totev

použitá literatura: deník Svobodné slovo, datum vydání čtvrtek 22. ledna 1948, 24