Pouhých pět let postačilo komunistům, aby přivedli vyspělou a válkou nepříliš poškozenou československou ekonomiku na pokraj hospodářského krachu. Neracionální hospodářský systém a nesmyslné ideologické zásahy do ekonomiky vytvořily obrovský státní dluh.

Sedm let po válce existoval ještě přídělový lístkový systém a vedle něho volný prodej, kde ale byly ceny několikrát vyšší. Zboží a služby, které stát nedokázal zajistit, doplňoval černý trh. Neúnosnost této situace si začali brzy uvědomovat i představitelé státu.

O zrušení přídělového systému a podobě peněžní reformy se rozhodlo v listopadu 1952. Projekt vypracovala skupina odborníků vedená Václavem Hůlou ve spolupráci se sovětskými poradci. Před veřejností byly přípravy přísně tajeny, peníze se tiskly v Sovětském svazu.

Základní politická rozhodnutí učinil prezident republiky Klement Gottwald, a v okruhu jeho nejbližších spolupracovníků se také všechny informace soustřeďovaly. Reforma neměla řešit jen ekonomické problémy státu, měla také citelně postihnout "zbytky kapitalistických živlů".

Plán se začal realizovat už v lednu 1953 vyhláškou ministerstva vnitřního obchodu, která stanovila, kdo má nárok na odběrní poukázky a potravinové lístky a může nakupovat levně na vázaném trhu a komu to nebude z politických důvodů dovoleno. Až do vydání této antihumánní vyhlášky mohli na přídělovém vázaném trhu nakupovat všichni.

Na vázaném trhu nesměli nakupovat:

• Vesničtí boháči a příslušníci jejich domácností včetně dětí a mladistvých
  (i když pracovali ve státním sektoru, nebo byli v důchodu),
• soukromí podnikatelé (řemeslníci, obchodníci, živnostníci) s námezdní pracovní silou i bez ní,
• důchodci-vyšší státní úředníci z let před rokem 1945 (velitelé četnictva a policie),
• prezidenti a víceprezidenti zemských úřadů,
• vrchní státní zástupci, hejtmani) a vdovy po těchto osobách,
• takzvané zbytky kapitalistických živlů (bývalí továrníci, bankéři, akcionáři, členové správních rad apod.)
• soukromí zemědělci, kteří nesplnili povinné dodávky
• úplní samozásobitelé potravinami (držitelé zemědělské půdy nad 0,5 ha)

související texty:

Měnová reforma 1953 - předehra

Měnová reforma 1953 - akce "Kulomet"

Měnová reforma 1953 - bouře

Měnová reforma 1953 - demonstrace v Plzni

vkladní knížka před a po reformě

Bohumínská stávka a paměť národa

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: 91