Ani velmi přísné utajení nezabránilo, aby v polovině května 1953 nepronikly na veřejnost informace o přípravě měnové reformy a lidé začali houfně skupovávat zboží. Nepomohlo ani lživé prohlášení prezidenta Antonína Zápotockého, že československá měna je pevná a žádná reforma nebude.

V sobotu 30. května 1953 už nebylo co prodávat, regály zely prázdnotou. V 15 hodin byl ozbrojeným složkám Lidových milicí přečten rozkaz k bojové pohotovosti a zahájení akce s krycím názvem "Kulomet":

"Soudruzi příslušníci Lidových milicí, dnes bude v rozhlase a v zítřejším denním tisku zveřejněno usnesení vlády republiky Československé a Ústředního výboru Komunistické strany Československa... Všichni členové strany, zvláště pak příslušníci Lidových milicí, ozbrojené to pěsti strany, postaví se do bojové pohotovosti za prosazování tohoto usnesení... Zajistěte vzorné provedení všech rozkazů a uložených úkolů! Kupředu, kupředu, zpátky ni krok!".

V 17 hodin byly všechny obchody uzavřeny a premiér Viliam Široký seznámil veřejnost v rozhlasovém projevu s rozhodnutím vlády. Měnovou reformu označil za velký úspěch pracujícího lidu. Kurs nové koruny bude nyní pevně vázán na sovětský rubl - nejpevnější měnu na světě. Ceny, mzdy a důchody se sníží v poměru 5:1.

Podrobnosti byly zveřejněny v nedělním Rudém právu.
Občané si mohli od pondělí 1. června do čtvrtka 4. června vyměnit staré peníze za nové.

• Za 300 starých korun dostali 60 nových (v poměru 5:1), každá další koruna nad 300 už byla měněna v poměru 50:1.
• Výhodněji byly přepočítávány vklady ve Státní spořitelně nebo ve Státní bance.
• V poměru 5:1 bylo přepočteno celých 5.000 korun.
  - částky nad 5.000 do 10.000 v poměru 6,25:1,
  - částky nad 10.000 do 20.000 v poměru 10:1,
  - částky nad 20.000 do 50.000 v poměru 25:1
  - vklady nad 50.000 v poměru 30:1.
  Týkalo se to ale jen vkladů do 15.května. Vklady uskutečněné po tomto datu se přepočítávaly v poměru 50:1.



• Ve prospěch státu propadly:
  - úspory na "vázaných vkladech" (byly zablokované při měnové reformě v roce 1945),
  - náhrady za znárodnění majetku
  - životní pojistky, na které si lidé platili po celý život.



• V obchodech bylo možné ještě určitou dobu nakupovat zboží za nové ceny také starými penězi v poměru 50:1.

Občané byli měnovou reformou zcela ožebračeni - státní podniky, které stály před krachem, byly rázem oddluženy.

Ministr financí Jaroslav Kabeš označil reformu za "nástroj třídního boje", západní tisk za "velkou peněžní loupež".

související texty:

Měnová reforma 1953 - předehra

Měnová reforma 1953 - akce "Kulomet"

Měnová reforma 1953 - bouře

Měnová reforma 1953 - demonstrace v Plzni

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: 91