Smlouva podepsaná 23.8.1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem.

SSSR a Německo se zavázaly upustit od jakéhokoli násilného aktu vůči sobě navzájem, zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů.

Jak dlouho jim ty líbánky vydrží?
(karikatura z dobového amerického tisku)

Ve dvou tajných dodatcích byly určeny sféry vlivu ve východní Evropě. V Pobaltí tvořila rozhraní mezi sférami vlivu Německa a SSSR severní hranice Litvy, východní hranici tvořily řeky Narev, Visla a San, tedy zhruba kudy vedly hranice po separátním příměří které Lenin uzavřel s Němci 3. 3. 1918 (Brest-Litovsk). Polsko a pobaltské republiky přestaly existovat.

Pakt byl porušením existující smlouvy o neútočení mezi Polskem a SSSR z 25.1.1932, která byla obnovena 5.5.1934 s platností do roku 1945, stejně tak jako přátelských smluv které SSSR uzavřel s Litvou, Lotyšskem a Estonskem 4.4.1934.

Sovětsko-Německá smlouva doslova šokovala svět a znamenala úplný obrat v politice SSSR, který byl až do té doby považován za odpůrce fašismu.

2. světová válka začala devět dní po podpisu smlouvy, 1. 9. 1939, napadením Polska Německem a následným vyhlášením války Německu Británií a Francií. Po tom co se Německé jednotky zastavily na dohodnuté linii a Ribbentrop vyzval sověty k akci, SSSR napadl Polsko 17.9.1939.

Výsledkem smlouvy, která byla potvrzením pokračování ruského imperialismu i pod komunistickým vedením, byla nejenom eliminace Polska a pobaltských republik, ale i oslabení celosvětového komunistického hnutí, protože mnoho komunistů vystoupilo ze strany na protest proti smlouvě, kterou považovali za zradu, zatímco jiní (jako V.Clementis, kterému to bylo o ještě 13 let později při jeho procesu přitěžující okolností) byli za kritiku sovětsko-německého paktu z komunistické strany vyloučeni.

Jiným, velice vážným, důsledkem smlouvy bylo to, že komunisté po celém světě byli vyzváni k neúčasti v protifašistickém odboji. Tento rozkaz Kominterny byl zrušen teprve po napadení SSSR Německem v červnu 1941.

Stalin spoléhal na slovo Němců a i přes doporučení svých poradců místo přípravy k obraně pokračoval v agresi 30.11.1939 napadením Finska. Tzv. zimní válka ale jen odhalila slabiny sovětské armády. Napadení Německem pak zastihlo sověty nepřipravené a jejich ztráty byly díky tomu zbytečně o to větší. Absurdní Stalinovo jednání pokračovalo podepsáním přátelské smlouvy s Japonskem v roce 1941. SSSR vyhlásil válku Japonsku na americké naléhání teprve v předvečer konce války.

související texty:

text smlouvy

podrobná mapa, zobrazující předpokládané (a od září 1939 skutečné) hranice mezi Německem a SSSR:
(verze velikost 5 MB!)   (verze velikost 19 MB!)   (verze velikost 36 MB!)

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSR a SSSR (1943)

autor textu: Pavel Zvěřina

použitá literatura: 31,33,41