Josef FLEKAL: TOTALITA

Josef FLEKAL
*	21. 3. 1910	Dubovka u Vlašimi
+	13. 9. 1997	Praha
československý letec, plukovník v.v.

Nejstarší ze tří dětí hajného na šternberském panství, ve škole měl velmi dobré výsledky, vyučil se strojníkem-zámečníkem, po odvelení do armády nastoupil do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově, odtud postoupil jako jeden z nejlepších absolventů do stíhací školy v Chebu.
V roce 1931 byl převelen ke 40. stíhací letce do Hradce Králové v hodnosti četaře, instruktorem v letecké škole, také zařazen do akrobatické skupiny pozdějšího "krále vzduchu" Františka Nováka, absolvoval pěchotní školu pro rotmistry v Milovicích, pak převelen ke stíhací letce do Olomouce, kde byl známý pod přezdívkou "Dědek", do války nalétal zhruba 1800 hodin na nejrůznějších typech letadel.
1939	V červnu ilegálně utekl do Polska, kde mu velel pplk. Svoboda, na poslední chvíli si rozmyslel odjet do Francie a nastoupil do polské armády. Po napadení Polska při pokusu uprchnout do Rumunska (v té době to byly sousední státy) byl 4. 10. zajat sověty. Po dlouhém pochodu byli v dobytčích vagónech převezeni do Ruska, stravou jim byly nechutné konzervy a krupičná kaše kterou museli jíst z čepicí protože jako zajatci neměli žádné hrníčky. K hrozným podmínkám se po několika týdnech přidaly vši... Byl přidělen na práci do zahradnictví, po 14 dnech jej NKVD přeřadila na otrockou práci do cukrovaru. Kvůli plánovanému útěku si požádal o přeložení do vápenky, kde zůstal několik měsíců.
1940	Díky Volyňským Čechům a následné akci čsl. konzulátu v Moskvě, byl v březnu převezen do internačního tábora v Jarmolincích, kterému velel "starý známý" pplk. Svoboda. 26.6. se konečně díky intervenci čsl. exilové vlády v Londýně takřka po roce čekání a trápení nalodil spolu s asi 25 českými letci, dělostřelci a tankisty k cestě do Francie, jenom aby nakonec po pádu Francie ztroskotali na 14 dní v Istanbulu. Tam se také nabídli britskému velvyslanectví a koncem října přistáli v Británii. 28. 10. se přihlásil k RAF, kam byl přijat 11. 11. v hodnosti AC 2 (odpovídá našemu vojínovi). Teprve po přísaze věrnosti králi 21. 11. dostal hodnost Sergeant (četař). Přihlásil se ke stíhačům ale byl zařazen jako instruktor.
1941-1945	Dne 19. 11. 1941 úspěšně dokončil kurz na létání za nulové viditelnosti a 27. 12. odjel do Kanady, kde byl až do března 1945 leteckým instruktorem. Na konci války odjel zpět do Británie, aby se v srpnu 1945 se vrátil do vlasti. Od září nastoupil službu v naší armádě.
Během války nalétal přes 3000 hodin, kromě Čechoslováků naučil létat i Poláky, Francouze, Holanďany, Belgičany a další. Byly mu uděleny československé medaile Válečný kříž 1939, Vojenská pamětní medaile, Medaile za chrabrost, Vojenská medaile za zásluhy I.stupně, Medaile zahraničního vojska, Řád M.R.Štefánika, britské medaile Air Force Cross, The 1939-45 Star, Defence Medal a War Medal, a Polský válečný kříž. V osvobozené vlasti se stal jedním z nejlepších instruktorů a poválečných akrobatů v naší republice a snad i ve světě, pro svou kamarádskou a skromnou povahu byl také mezi piloty velice oblíbený.
V hodnosti kapitána byl 1.5.1946 jmenován zástupcem velitele Vojenské letecké akademie v Hradci Králové, o víkendech sklízel bouřlivý potlesk nadšených diváků leteckých akcí. V listopadu 1947 odešel z VLA, v prosinci se oženil se snoubenkou Ludmilou, na vlastní žádost byl zařazen k Výzkumnému leteckému ústavu do Letňan.
1948	v červenci byl převelen od VLÚ do funkce velitele cvičné letky v Praze - Kbelích. 3. 12. byl z domova odveden vojenskou policií na výslech do Kbel, ale po výslechu ho pustili. 5. 12. byl zatčen a převezen na Pankrác. Za "neohlášení plánovaného útěku" podle §35(2) 231/1948 Sb. byl odsouzen k patnácti měsícům vězení nepodmíněně. Po přečtení rozsudku mu ještě přidali jednou měsíčně tvrdé lůžko, jednou měsíčně půst a každé tři měsíce dva týdny samovazby. Po letech na to vzpomínal *"...to nic nebylo, jiní tehdy dostávali až dvacet let... asi jim bylo líto, že mi dali tak málo, proto mi to takhle zostřili..."* Až do března 1950 byl vězněn na Borech.
1950	Od Ministerstva národní obrany měl po propuštění zakázáno pracovat v Praze a v leteckém průmyslu po celé republice. Nakonec našel práci v autoopravně. I jeho manželka, která před rokem 1948 pracovala u soudu, byla ráda když ji vzali na podružnou a špatně placenou práci v tiskárně.
1959	Odešel do důchodu, podle zákona však nesměl brát větší penzi než měl čistý plat a tak měsíčně přicházel o 720 Kčs (dle zákona 480/1991 Sb.), které měl dostávat za odboj.
1968-1969	Zproštěn viny a povýšen do hodnosti majora, plánovaná plná rehabilitace zastavena "bratrskou pomocí".
Rozkazem ministra obrany České a Slovenské federativní republiky ze dne 7. 5. 1990 byl Josef Flekal "...jako výraz částečné politické a vojenské rehabilitace vojáků - bývalých příslušníků Royal Air Force, postižených za své občanské a politické postoje v roce 1948..." vyznamenán medailí Za zásluhy o ČSLA, čestným titulem Zasloužilý vojenský letec, čestnými pilotními odznaky a mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě. Z rukou prezidenta Havla obdržel roku 1991 Řád M. R. Štefánika.