V atmosféře, která vznikla po útěku generálmajora Šejny, proběhly v únoru okresní stranické konference. Zde byli funkcionáři posuzováni podle jejich vztahu k "Lednu". Nastala chvíle odvolávání a abdikací.

V těchto dnech byl nastartován proces, který měl změnit poměry ve straně a ve společnosti.

odvolání prezidenta

21.3. rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ o odvolání Novotného z funkce prezidenta republiky. Podnětem k tomu se staly nejen různé rezoluce, ale i skutečnost, že jeho dalším setrváním ve funkci by bylo diskreditováno nové politické vedení.

nový prezident

30.3. byl zvolen novým prezidentem armádní generál Ludvík Svoboda. Tento bývalý velitel čs. jednotky v SSSR a pozdější ministr národní obrany prožil 50. léta jako účetní v zemědělském družstvu.

Poprvé po roce 1948 chodily neorganizovaně desetitisíce lidí blahopřát na Hrad.

Několik týdnů předtím byli zbaveni obvinění studenti zatknutí při studentských nepokojích.

Lidé pomalu začínali doufat, že změny uvnitř strany se pozitivně dotknou i jejich životů.

dubnové zasedání ÚV KSČ

Jeho výsledkem byly personální změny v předsednictvu ÚV. Výměna celého ÚV KSČ měla proběhnout na mimořádném sjezdu KSČ v září. Zde také měly být přijaty nové, demokratičtější stanovy strany.

Zasedání též rozhodlo o odložení květnových voleb do Národního shromáždění, protože kandidátky byly vytvořeny ještě za Novotného éry a jejich složení již neodpovídalo stávajícím poměrům. Umožňovaly sice delegovat větší počet kandidátů než bylo poslaneckých křesel, ale občané též požadovali možnost měnit pořadí těchto kandidátů. Z tohoto důvodu byla chystána novelizace volebního zákona.

Důležitým bodem bylo také jednomyslné schválení Akčního programu strany, který stanovil úkoly pro nejbližší budoucnost.

Na zasedání byla ustanovena tzv. "Pillerova komise", která měla za úkol dokončit a prověřit rehabilitaci vedoucích osob postižených v procesech 1949-54.

Výsledek její činnosti však již nemohl být, vzhledem k srpnové okupaci, nikdy projednán.

rehabilitace pouze stranické

pokračovaly ve straně nezávisle na práci Pillerovy komise. Straníkům, postiženým v 50. letech bylo (i posmrtně) vráceno členství ve straně a byli vyznamenáváni státními vyznamenáními.

Ani v jednom případě však nedošlo k veřejnému ospravedlnění nekomunistické oběti.

související texty:

Rehabilitace a "rehabilitace" v době komunistického režimu

rok 1968 - úvodní strana

autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 17