Citovaná diplomová práce absolventa fakulty StB Vysoké školy SNB kpt. Jána Čikoše "Systém opatření a úkoly orgánů StB při kontrarozvědné ochraně hromadných sdělovacích prostředků se zaměřením na Československý rozhlas a televizi", z poloviny osmdesátých let uváděla, že kontrarozvědná ochrana ČST byla koncem sedmdesátých let 20. století zaměřena příliš "do šířky" a měla extenzívní charakter.

důležitá role agentů

"Byla opomíjena rozhodující a nezastupitelná role kvalifikované agentury, kterou nelze nahradit polooficiálními styky ani zpravodajskou technikou." Na základě zatím neznámých skutečností její autor tvrdil: "Tato negativní skutečnost se odrazila ve výslednosti práce s agenturou a v nedostatečně zabezpečené kontrarozvědné ochraně důležitých úseků v rámci... ČST."

Kádrová a personální situace v ČST byla zřejmě stabilizována a tak 3. odbor X. správy mohl po analýze operativní situace přejít k "intenzivnějšímu" pojetí této ochrany a to metodou "hlavního" článku.

metoda hlavního článku

"Byly vytypovány redakce, zájmové báze a úseky, včetně míst nejpravděpodobnějšího výskytu nepřátelské činnosti a negativních jevů, kterým je věnována StB pozornost. Orgány StB zejména zabezpečují ochranu živého vysílání před zneužitím (při hromadném protispolečenském vystoupení), agenturně kontrolují osoby vyloučené a vyškrtnuté z KSČ, osoby židovského původu, osoby, které udržují zpravodajsky zajímavé styky do kapitalistických států, na vízové cizince, na zastupitelské úřady kapitalistických států v ČSSR, pomoc při ochraně utajovaných skutečností a kontrolu nositelů státního, hospodářského a služebního tajemství."

boj proti pravičákům

Počátkem osmdesátých let plnila Státní bezpečnost při "ochraně" ČST následující konkrétní úkoly:

Prováděla agenturně operativní kontrolu a rozpracování "protisocialistických elementů, které se angažovaly ve prospěch pravicových sil v letech 1968 - 1969 a zůstaly... v televizi, s cílem zjišťovat jejich záměry, názory, angažovanost a jejich vzájemnou propojenost v objektu i mimo objekt" a preventivně se tak snažila předcházet "páchání nepřátelské činnosti".

V součinnosti s vedením televize se snažila odhalovat a zamezovat externí spolupráci "osob, které pro svoji protisocialistickou činnost musely odejít ze sdělovacích prostředků, z uměleckých svazů", včetně bývalých členů "nátlakových" seskupení KAN, K 231 a FITES.

Za pomoci agenturní sítě měla zjišťovat snahy některých osob prosazovat "v oblasti dramatické a literární tvorby... pořady s nízkou ideovou úrovní" a zabraňovat vysílání pořadů, jejichž autoři jsou "z řad protisocialistických elementů".

proti osobám židovského původu

Pozornosti Státní bezpečnosti se nevyhnuly ani "nepřátelsky" zaměřené osoby, "zejména osoby s nepevným morálním a politickým charakterem, které svůj kladný vztah k socialistickému zřízení pouze předstírají a jsou lehce zmanipulovatelné k nepřátelské činnosti".

V intencích zájmu režimu a politické policie byl požadavek "odhalovat koncentraci... osob židovského původu... na určitých rozhodujících úsecích... v televizi, vzájemné prosazování se do funkcí, v tvorbě a vysílání rozhlasových pořadů, televizních filmů, her a inscenací". Operativní pozornost se neměla vyhnout ani těm, u kterých se projevovaly "prosionistické tendence a styky na další osoby židovského původu mimo ochraňované objekty".

proti emigrantům

Cílem Státní bezpečnosti bylo také odhalování styků televizních pracovníků "na osoby z řad vnitřního a vnějšího protivníka, zejména na osoby, které emigrovaly a působí aktivně v emigrantských seskupeních a ideodiverzních centrálách". Jako příklad byli zvoleni Sláva Volný, Karel Jezdinský a Jiří Pelikán.

kdo poškozuje nástěnku

Kromě zjišťování televizních pracovníků dovážejících "protisocialistické" materiály ze zahraničí, se pozornost agenturní sítě měla zaměřit i na pachatele, poškozující "propagační a slavnostní výzdobu u příležitosti významných politických výročí v prostorách objektů", pokusy jednotlivých zaměstnanců rozšiřovat "pomluvy a poplašné zprávy a zjišťovat účinnost a následky ideodiverzního působení západních sdělovacích prostředků na vědomí a činnost pracovníků ČST".

kontrola pořadů

V neposlední řadě pak měla odhalovat, zda se v případě různých narážek, jinotajů, invektiv dotýkajících se vedoucí úlohy KSČ ve společnosti, postavení státu a socialistického zřízení, Bezpečnosti a otázek národního charakteru, jednalo "o náhodné chyby nebo úmysl". Jak autoři, tak režiséři těchto pořadů, měli být prověřování "zejména z třídního a politického hlediska".

Jedním ze zásadních úkolů Státní bezpečnosti byla kontrola a sledování osob se soukromými i pracovními styky do kapitalistických států. Cíl byl zřejmý - získat o nich přehled, soustavně je "typovat" v rámci StB prověrky a případně je i zpravodajsky využít.

prověrky hlasatelů

Při zabraňování "protisocialistické" činnosti měly být prováděny státobezpečnostní prověrky hlasatelů, inspektorů programu, režisérů, kameramanů a dalších pracovníků, kteří zajišťovali přímé vysílání rozhlasu a televize. Tato činnost souvisela s plněním úkolů v rámci projektu "VLNA".

zahraniční zpravodajové ČST

Politická policie si samozřejmě osobovala právo ovlivňovat výběr a kontrolu "kádrových záloh" do funkcí zahraničních zpravodajů ČST a zvláštních zpravodajů vysílaných k zajišťování "významných politických, kulturních a sportovních akcí, jako jsou zasedání Valného shromáždění OSN, návštěvy představitelů strany a vlády v kapitalistických státech, mistrovství světa ve sportovních disciplínách" a dalších významných kulturních akcí pořádaných v zahraničí.

"Cílem prověrky je odhalovat osoby s nepevným morálně politickým charakterem, mající sklony k maloměšťáctví, egoismu a neoprávněnému obohacování se nebo inklinující k západnímu způsobu života a tak zamezovat nežádoucím jevům v zahraničí ještě před odjezdem." Kromě realizování zpravodajských pohovorů s těmito pracovníky získávala Státní bezpečnost mezi nimi "vhodné a prověřené typy ke spolupráci" a předávala je "ke zpravodajskému využití čs. rezidentuře v zahraničí".

sousedící části:

působení StB uvnitř ČST

budování sítě spolupracovníků

StB v ČST - úvodní část

StB - úvodní část

autor textu: Pavel Žáček

použitá literatura: 85