V době komunistického útlaku v našich zemích se Rádio Vatikán aktivně spolupodílelo na boji o náboženskou svobodu v Československu.

Vznik českého vysílání

U kolébky československého vysílání stál pražský arcibiskup Josef Beran. Při své první návštěvě Vatikánu v roce 1947 požádal 23. února papeže Pia XII. o zahájení vysílání Vatikánského rozhlasu pro Československo. Zdůvodnil to předtuchou pronásledování církve a hrozivými příznaky v politickém životě ve své vlasti. Československá vláda tehdy Beranovu iniciativu podpořila.

První české vysílání

První zkušební vysílání pro Československo se uskutečnilo 23. dubna 1947 u příležitosti oslav Sv. Vojtěcha. Připravil jej Pater Josef Olšr.

Pravidelné pořady se v éteru objevovaly od 24. prosince 1947. Vedením redakce a přípravou pořadů byl pověřen Pater Václav Feřt, který měl k dispozici skupinu českých a slovenských bohoslovců.

Do Československa se vysílalo třikrát týdně - vždy od 19 hodin patnáct minut v pondělí, ve středu a v pátek.

Únor 1948

Komunistický převrat v Únoru 1948 urychlil zavedení denního vysílání v češtině.

Tehdejší situace vyžadovala vážit ve vysílání do Československa každé slovo a každé tvrzení. Vatikánští diplomaté chtěli mít v té době nad vysíláním kontrolu.

Pater Feřt proto musel každý pořad nejen napsat a připravit do vysílání, ale musel jej mít předem schválený. To pro něj znamenalo přeložit text do italštiny, dojít s ním za dotyčnými diplomaty a obhájit u nich leckteré ostřejší či upřímnější informace.

Výsledkem tohoto pracovního vypětí bylo páterovo nervové zhroucení po roce práce. Zaskočit proto za něj museli další jezuité, profesoři a misionáři Pater Kořínek a Pater Pelikán.

Pater Ovečka

V roce 1953 do rádia nastoupil Pater Petr Ovečka. Ve Spojených státech v té době dokončoval třetí probaci, tedy duchovní završení i dopilování jezuitské formace. Když dostal telegram s prosbou o pomoc, okamžitě odjel do Říma a ve Vatikánském rozhlasu zůstal 17 let.

Právě na Pateru Ovečkovi ležela příprava českého vysílání v letech nejtěžšího stalinského útlaku a pronásledování církve u nás. Přestože informační kanály vysychaly, dovedl opatřit, díky své píli a organizačním schopnostem, dostatek materiálů, které byly posilou pro československé posluchače.

Dokázal také obejít silné rušení českého vysílání, které komunistický režim prováděl už od roku 1950. Ujal se totiž vedení latinské sekce, jejíž vysílání komunisté nerušili. A tak českoslovenští kněží, kteří ještě znali latinu, dostávali zprávy a papežské dokumenty i projevy v latině.

Vysílání tak nahrazovalo komunisty zrušené katolické vysílání Československého rozhlasu. Důležitou informační roli Vatikánský rozhlas sehrál, když informoval o nepravé Katolické akci organizované komunisty a o postojích Svatého stolce.

Tomáš Špidlík

V roce 1951 přišel do Vatikánského rozhlasu jezuitský duchovní Tomáš Špidlík, který po Únoru 1948 odešel z Československa. Byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností.

Československým posluchačům Rádia Vatikán své promluvy směroval po celých dalších více než 40 let. Oblíbené byly také jeho česky vydané a do Československa tajně pašované knihy.

související texty:

Rádio Vatikán

Rádio Vatikán v 50.-60. letech

Rádio Vatikán v 70.-80. letech

rušení zahr. rozhl. vysílání pro ČSSR - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: Polygon č. 8/1997, č. 2/2001 - český zahraniční časopis, Švýcarsko