Plánická škola
Hlas z amplionu: Vyzýváme znovu všecky občany, aby se urychleně dostavili na mimořádnou veřejnou schůzi národního výboru a JZD, která se koná za účasti tajemníka OV KSČ v naší škole. Konec hlášení.
Janda: Co myslíte, přijdou?
Mutl: Přijdou. Určitě přijdou. Vždycky zatím přišli. To víš, na vesnici jim to trvá. Než voni se navlečou do černýho svátečního kvádra, to je porod.
Toman: Tak co, zabralo to hlášení?
Šandová: Já se podívám, jestli je ve třídě v pořádku výzdoba. A seženu taky něco na předsednickej stůl. Co budeš, soudruhu, chtít: pivo nebo kafe?
Mutl běží na náves: Tak co je to dnes s vámi, sakra! Máme vás snad jít prosit? Po tom všem, co se v Plánici děje?
Včelák: Co řveš? Je to zbytečný. Nikdo z nich stejně nepřijde. Mají strach.
Mutl: Z čeho oni můžou mít strach?
Včelák: Ze všeho. Z toho, že vyhořel kravín, že tebe přepadli, že Emana včera zatkli. Ze všeho. Už je toho moc na tuhle vesnici.
Mutl: Ti paznehti! Opatrní, zbabělí paznehti!
Včelák: Nenadávej! Co se jim divíš? Vždyť i ty máš strach.
Mutl: Cože? Já?
Včelák: Ty! Je si zveš na schůzi a sám odtud utíkáš. Celá vesnice už ví, že se chceš stěhovat do města. A nikdo ti za to nenadává. Naopak, říkají, že jsi moudrej. Jen ať jde, říkají, ať honem odtud uteče, dokud ho nedostali. Tady jde teď o kejhák.
Mutl: Já? To přece není pravda. Já nechci utíkat.
Janda: To nemá smysl, soudruzi. Nepřijdou! Je to tu vážnější, než jsem čekal.
Toman: Co máme dělat? Poraď.
Mutl: Svolejte na dnes večer mimořádnou radu MNV, pane řídící. Prosím vás o to.
|