Komunistický režim přizpůsoboval svým potřebám národní i světovou historii. V této části uvádíme několik příkladů.

Některé pomníky nemohly být instalovány, jiné byly při první příležitosti pozměněny, další musely zmizet.

Například sochy prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka byly po Únoru 1948 odstranovány, v roce 1968 obnovovány, aby v době normalizace byly opět odstraněny - většinou s odůvodněním, že budou umístěny v depozitu muzea. Aby byly zachovány...

Některá fakta nebyla v učebnicích uvedena vůbec, byly seškrtávány celé úseky našich dějin či docházelo ke zkreslování dějinných skutečností.

Například fakt, že západní Čechy osvobodila Americká armáda byl zamlčován. Vyzdvihována byla pouze úloha hrdinné Rudé armády při osvobozování Československa, někdy byla zmiňnována také polská armáda.

Zvláště politicky citlivé bylo období roku 1968.

Také fotografie byly cenzurovány.

Mizely z nich a opět se objevovaly postavy podle toho, který politik byl právě v nemilosti.

Závadné byly i předměty v jejich okolí. Ty mohly být přesunuty na vhodnější místo nebo zmizely úplně podle toho, jaký obraz politika pro veřejnost bylo třeba vytvořit.

• pomník v Klatovech
• pomník v Sušici
• pomník ve Vitějovicích

• pražské povstání 1945

• cenzurní zásahy ve fotografii

související texty:

cenzura

autor textu: Tomáš Vlček