pokřivená historie |
pražské povstání 1945 |
Učebnice dějepisu byly plné nepřesností a zkreslených faktů. Jako příklad je možno uvést okolnosti Pražského povstání v květnu 1945. Úloha komunistů v povstání byla nekriticky zdůrazněna, zatímco o Vlasovcích, kteří zde hráli podstatnou roli najdeme jen pár zmínek. Závažná fakta byla zamlčena nebo zamlžena. |
V učebnicích pro základní školy není o Vlasovcích ani zmínka. Ve středoškolské učebnici je uvedeno pouze tato skutečnost vážící se k událostem ze 7. května: použitá literatura: |
Ve skutečnosti divize ROA (Ruská osvobozenecká armáda) umístěná ve středních Čechách pod vedením generála Bunjačenka vstoupila ve dnech 6.- 7. května na území Prahy do bojů s nacisty. Zástupce velitele Bunčarenka se pokusil o jednání s vedením ČNR. To zástupci ČNR odmítli, protože měli obavu z reakce Rusů. Výsledkem byla pouze dohoda o opuštění Prahy. Vlasovci pak při ústupu (především v okrajových částech Prahy) podpořili povstalce a v podstatě zachránili vojenský úspěch povstání. Poskytli jim také těžké zbraně a munici. V zájmu zbytečných ztrát na životech a ochrany Prahy před německým dělostřeleckým ostřelováním, vedení ČNR úspěšně jednalo s německým vedením o podmínkách stažení se německých armád (složení těžkých zbraní...) z Prahy. Tento fakt se po válce stal předmětem kritiky Sovětů, kteří i za cenu těžkých ztrát na životech, veškerá jednání s Vlasovci a Němci odsuzovali. použitá literatura: |
související texty: |
autor textu: Bedřich Marjánko, Tomáš Vlček použitá literatura: |
Facebook Twitter | home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |