V únoru 1948 na vysokých školách začaly rozhodovat tzv. Akční výbory Národní fronty. Spolupracovaly s Akčním výborem Národní fronty Ministerstva školství a osvěty. Byly složeny z velké části ze studentů-komunistů.

první vlna čistek

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se konalo 4. března 1948 zasedání profesorského sboru. Na něm došlo k vyloučení tzv. reakčních profesorů a studentů Akčním výborem NF pro jejich aktivity v únoru 1948, tedy zejména pro účast na demonstracích a pro postoje k nové moci. Zavládlo ovzduší strachu jak mezi studenty, tak i mezi učiteli. Na obranu vyloučených vystoupila jediná historička umění profesorka Růžena Vacková.

Po prvních čistkách nastalo období zdánlivého klidu. Až 17. listopadu 1948, právě v den boje studentů proti nesvobodě, vystoupil na zasedání ÚV KSČ generální tajemník KSČ Rudolf Slánský.

Ve svém projevu řekl: "Nemilosrdně vyčistíme střední a vysoké školy od reakčních studentů a postaráme se o to, aby převážná část studujících středních a vysokých škol se rekrutovala z dělnických rodin".

druhá vlna čistek

Slánského projev odstartoval druhou vlnu čistek. Proběhla na přelomu let 1948-1949 a snažila se na rozdíl od jasného záměru deklarovaného Slánským zachovat zdání legality a apolitičnosti.

Formálně se jednalo o studijní prověrky, jimž měly být ze škol odstraněni "věční studenti" a školy se tak hlásily k budovatelskému úsilí. Někdy byli dokonce proto z taktických důvodů vyloučeni i studenti-komunisté (po odvolání opět přijati), z kádrově nevyhovujících se udrželi na školách ti, kteří měli skutečně vynikající výsledky, ale jen dočasně.

Čistky byly oficiálně řízeny Ministerstvem školství. Ve skutečnosti byly rozhodujícím orgánem fakultní organizace KSČ.

výsledky druhé vlny čistek

Výsledky prověrek nebyly stejné na všech vysokých školách. Nejmenší procento bylo vyloučeno na uměleckých školách, nejvíce, okolo 50% studentů, pak na Vysoké škole politické a sociální a stejně tak i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která byla označována za "baštu reakce".

V Praze bylo vyloučeno 7565 studentů, tedy 28%, v Brně a v Olomouci měly prověrky údajně mírnější průběh.

Tato druhá vlna čistek proběhla více než rok po komunistickém převzetí moci v zemi. Nevyvolala otevřené protesty ani odpor.

Tzv. studijní prověrky představovaly na dvacet let bezprecendentní zásah do vysokého školství. Zasáhly fatálně do osudů mnoha talentovaných lidí této země.

související texty:

KSČ

Akční výbory Národní fronty

dopis akčního výboru (3.5.1948) Zdeňku Rotreklovi

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek