www.TOTALITA.cz

rok 1989

Ve druhé polovině 80. let bylo stále jasnější, že se komunistický režim v Československu dostal do další krize, a to jak hospodářské, tak především politické. Vedoucí představitelé KSČ se však stále chovali, jako by situace byla normální.


Významným podnětem ke změně politiky v zemích socialistického bloku byl nástup Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu 11. března 1985.


V Československu se pozvolna stupňovalo napětí. Za dvě desetiletí od Pražského jara 1968 a sovětské okupace vyrostla nová generace nepoznamenaná nadšením roku 1968 a následnými čistkami a perzekucí. A ta se nyní hlásila stále důrazněji o slovo.


Začaly se projevovat důsledky špatné hospodářské politiky předchozích let, což se nepříznivě promítalo do životní úrovně obyvatel, zaznamenán byl nejnižší přírůstek národního důchodu od roku 1968. To vyvolávalo nespokojenost obyvatelstva.


Zkušenost roku 1968 - ačkoli se o tom oficiálně nehovořilo - hrála v životě československé společnosti nesmírně důležitou roli. Snad všichni věděli, že výklad událostí let 1968 - 1969, tak jak jej předkládala oficiální režimní propaganda, je nepravdivý. Zároveň však cítili, že vedení KSČ, které je u moci právě díky sovětské okupaci od něj nikdy dobrovolně neustoupí.


Proto si veřejnost hodně slibovala od Gorbačovovy návštěvy v Československu v dubnu 1987. Jeho návštěva však přinesla obrovské zklamání. Gorbačov hovořil o Československu jako o zemi s vysokou životní úrovní a současné vedení KSČ podpořil.


Nikoho proto nemohlo uspokojit odstoupení Gustáva Husáka z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ. Na jeho místo byl 17. prosince 1987 zvolen Miloš Jakeš, po srpnu 1968 předseda kontrolní a revizní komise KSČ, v jejíž agendě byly čistky v KSČ. Od něho nemohl očekávat změny už nikdo.


V těchto poměrech sílil význam a vliv Charty 77. Zůstávala dlouho jedinou opoziční platformou proti komunistickému režimu. Postupně se ale začaly objevovat další opoziční a protirežimní skupiny, které začaly spoluorganizovat demonstrace v roce 1988. První po dvaceti letech.

V roce 1989 počet a síla protestů proti režimu vzrostly. Na základě výzvy opozičních skupin se 15. ledna na pražském Václavském náměstí sešli lidé, aby tichou vzpomínkou uctili památku Jana Palacha, který se před 20 lety upálil na protest proti omezování vymožeností Pražského jara 1968.


Úřady shromáždění nepovolily a proti jeho účastníkům nasadily bezpečnostní síly. Přestože se ozbrojeným složkám podařilo shromáždění rozehnat, opakovalo se i v dalších dnech a přerostlo v mohutnou protestní akci, která trvala týden a získala označení "Palachův týden".


Vedle řadových občanů se ke kritice režimu a jeho zásahů proti demonstrantům připojily i známé osobnosti. Například kardinál František Tomášek zaslal v lednu předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi dopis, kde vyjádřil nesouhlas s postupem vůči demonstrantům.


Novým podnětem k protestům bylo zatčení a později odsouzení Václava Havla. Již 22. ledna zaslala nezávislá Iniciativa kulturních pracovníků Ladislavu Adamcovi protestní prohlášení proti Havlovu zatčení, požadující, aby vláda s opozicí jednala o společné budoucnosti. Do konce února připojilo pod toto prohlášení svůj podpis několik tisíc občanů.


Nespokojenost s komunistickým režimem vyvrcholila v petici Několik vět, které bylo zveřejněno v červnu 1989. Do listopadu stejného roku je podepsalo na 40 tisíc lidí. (podepisování pokračovalo i po 17. listopadu). Petice opakovala mnohé požadavky, které se objevovaly již dříve při různých příležitostech. Obsahovala však i nové požadavky. Například poprvé bylo vysloveno odstoupení funkcionářů zodpovědných za špatný stav země.


Na Den lidských práv 10. prosince 1989 se chystala Charta 77 uspořádat shromáždění signatářů Několika vět. Předběhli ji vysokoškoláci, kteří 17. listopadu uspořádali vlastní demonstraci, jejíž brutální potlačení bezpečnostními složkami vedlo k pádu komunistického režimu v tehdejší Československé socialistické republice.




související texty:

kalendárium 1989

omluvy států z roku 1989 za okupaci 1968


sborník Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamětníků

předcházející část:

období normalizace



autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: Kdy, kde, proč a jak se stalo v českých dějinách, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.