www.TOTALITA.cz

rok 1989
mezinárodní souvislosti

Rétorika glasnosti a perestrojky dominovala mezinárodním událostem, ale z fasády komunismu už neopadávala jen omítka, hroutily se celé stěny. Než se rok sešel s rokem, celosvětová situace se naprosto změnila. Výsledky občanského hnutí za svobodu a demokracii však zdaleka nebyly jisté předem, diktatura známá jako komunismus si ještě na odchodu vyžádala další tisíce obětí, někde přetrvává dodnes. O to více je třeba ocenit odhodlání těch, kdo se nebáli a vyšli do ulic. Protože v roce 1989 se odehrála světová revoluce. Nic víc a nic míň. Jejím obětem patří tato vzpomínka.


Pro nás začal devětaosmdesátý vlastně o rok dříve peticí A. Navrátila, březnovou svíčkovou manifestací v Bratislavě a následnými demonstracemi k 20. výročí okupace, k 28. říjnu a ke dni lidských práv.


Světové události měly předehru v New Yorku, když Gorbačov v prosinci vystoupil před generálním shromážděním OSN s tím, že bezvýhradně věří v právo na sebeurčení pro všechny národy. Svá slova posílil jednostranným stažením 500 tisíc mužů, 10 000 tanků, 8500 děl a 800 stíhaček z Evropy a stažením vojsk z Mančůrie a čínských hranic.



leden

Hned zpočátku roku pokračovala sovětská glasnost a perestrojka oznámením, že statisíce obětí stalinismu z let 1930-50 budou plně rehabilitovány.


V Maďarsku bylo povoleno zakládat politické strany, v březnových volbách tak měli Maďaři mít poprvé po mnoha letech možnost výběru.


Mezitím neostalinisté v Praze doprovázeli rány obušků a kopance soudními postihy 800 zatčených účastníků pokojných demonstrací k uctění památky Jana Palacha.


Zatýkalo se i v Rumunsku, nejdříve novináři, kteří sepsali Antikomunistický manifest, pak staří členové strany kteří kvůli tomu napsali Ceauseskovi protestní dopis o porušování ústavy.



únor

V. Havlovi přišly ty květiny na Václaváku pěkně draho. 21.2. dostal 21 měsíců za podněcování veřejných nepokojů. Proti rozsudku se zvedla vlna nevole po celém světě.


Před zraky mezinárodních médií byla i vojska SSSR stahující se z Afghanistánu - pouhých šest a půl roků poté, co o tom "záštita světového míru" začala jednat v Ženevě (Sovětský svaz napadl Afghanistán 25.12.1979). Pozornost médií přivolala i demonstrace 15000 lidí ve Tbilisi při výročí zabrání Gruzie sověty.


Krvavá jatka ve východním Berlíně pokračovala další zbytečnou smrtí u Berlínské zdi.


V Maďarsku byla zveřejněna zpráva komise přehodnocující maďarské dějiny od roku 1945. Události roku 1956 nebyly poprvé v historii popsány jako kontrarevoluce, ale jako národní povstání. To pro komunisty nebylo zrovna nejlepší přípravou na volby.



březen

V maďarských volbách zvítězilo Maďarské Demokratické fórum, volající po demokracii, zapojení Maďarska do Evropy, zrušení komunismu a ochraně tradičních maďarských hodnot.


Série stávek přinutila polskou vládu uzavřít dohodu s L. Wałęsou, vůdcem hnutí Solidarita, které bylo zakázáno při vojenském převratu 13.12.1981. Solidarita byla obnovena 21.3.


Glasnost přinesla další ovoce v podobě březnového prohlášení k výbuchu v Černobylu. Oficiální zdroje po neustávajících požadavcích o pravdivé informace konečně přiznaly, že havárie si vyžádala přinejmenším 250 životů. A ještě jedna informace byla zveřejněna: Gorbačov potvrdil, že katynský masakr 25 700 polských důstojníků-válečných vězňů byl proveden v červnu 1940 na Stalinův rozkaz.


V březnu 1989 se také v SSSR konaly první volby od roku 1917, v nichž byli kandidáty nečlenové KSSS. Volby skončily porážkou 20% komunistických kandidátů.



duben

Výsledkem sovětských voleb bylo hlasité volání po odtržení drobných republik od SSSR. Při demonstraci v Tbilisi se ale poprvé ukázalo, že Gorbačov sice mluví o otevřenosti a přestavbě, ale že slova pokulhávají za činem - 19 demonstrantů za nezávislost Gruzie bylo zastřeleno sovětskými vojáky.



květen

2. května začalo Maďarsko s bouráním železné opony na hranicích s Rakouskem.


V. Havel byl propuštěn z vězení.


V Polsku byl navrácen církevní majetek bezostyšně zabavený v padesátých letech, navíc bylo povoleno zřizování katolických škol.


Gorbačov odjel na návštěvu Číny, první návštěvu nejvyššího sovětského představitele SSSR v Číně od dob N. Chruščova. Bylo dosaženo mnoho vzájemných dohod o vyřešení letitých sousedských problémů, v závěrečných komuniké bylo zdůrazněno, že obě země jsou připraveny zavést reformy a provést modernizační přestavbu. Nic nemohlo být pravdě vzdálenější.


V Pekingu již od dubna demonstrovali studenti za větší svobodu projevu. Studentská stávka, vyvolaná odmítnutím veřejného pohřbu jimi milovanému reformátorovi a odmítnutím vlády i jenom se studenty jednat, se rychle přenesla do ulic a brzy počet stávkujících dosáhl celý jeden milión. Studenti byli dobře informováni o podílu Gorbačova na změnách ve střední Evropě a doufali, že jeho návštěva přinese Číně příznivý vítr změn. Ve skutečnosti jim jeho návštěva pouze prodloužila život o několik dní.



stavba sochy Bohyně Demokracie

úsvit demokracie který se změnil v krvavý soumrak:
čínští studenti při stavbě sochy Bohyně Demokracie.



červen

Číňané počkali až s Gorbačovem odjedou skupiny novinářů a po tajném jednání předsednictva strany 3.6. byl v Pekingu vyhlášen zákaz nočního vycházení. To se mělo týkat především studentů, kteří tábořili na náměstí Tchien-an-men, z nichž mnozí drželi za své požadavky protestní hladovku. Nejenom že oni tam zůstali, tisíce lidí je přišly podpořit tak, jako každý jiný den od počátku stávky.


Se setměním náměstí obklíčili po zuby ozbrojení vojáci čínské lidové armády, už od druhé poloviny května povolaní do Pekingu z nejzapadlejších koutů Číny. První řady v plynových maskách. Po slzném plynu se řada za řadou daly do pohybu. Následovala střelba ze samopalů, pak obrněnci a tanky projely přímo skrz davy. Krvavý masakr trval celou noc. Sporadická střelba se ozývala ještě po zbytek dne, když už nad ránem povolané sněžné pluhy shrábly fašírku lidských pozůstatků, kterou pak náklaďáky jednoduše odvezly na smetiště. Kropicí vozy se marně snažily po celý den o očistu navždy potřísněného náměstí.


Pak následovala celočínská honička na vedoucí osobnosti studentského hnutí. Někteří utekli do zahraničí, jiní byli odsouzeni k dlouholetým trestům či ke ztrátě života. Plačící svět sledoval nový čínský masakr se zatajeným dechem. Tisíce čínských obětí se však staly vzpruhou demokratických sil všude jinde.


V Polsku proběhly všeobecné volby, v nichž kandidáti Solidarity získali 94% hlasů.


V Praze vydala Charta 77 petici Několik vět, do konce měsíce se mezi skoro 2000 podpisy objevilo i mnoho známých osobností. M. Kocáb a M. Horáček založili občanskou iniciativu Most.



červenec

Po tom co po několik měsíců nedostávali žádné mzdy, ztratili sovětští horníci 10. 7. trpělivost a bez povolení jich 100 000 vstoupilo do stávky. Nejvyšší sovět jednal 3 měsíce než uznal, že k tomu mají právo. Už to bylo samo o sobě pokrokem.


Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásily svou suverenitu.



srpen

V Praze proběhly za obvyklé policejní brutality demonstrace připomínající 21. výročí sověty vedené okupace. S.Devátý byl odsouzen ke 20 měsícům vězení.


V Litvě, Lotyšsku a Estonsku i v Moldávii došlo k demonstracím za nezávislost. Zatímco moskevská Pravda odsoudila "snahy těch, kdo se snaží využít národnostní cítění k osobnímu politickému prospěchu", Novyj Mir začal, s Gorbačovovým osobním svolením, na pokračování zveřejňovat Solženicinovo Souostroví Gulag. Nic nemohlo hovořit o třenicích uvnitř KSSS výmluvněji. Svým souhlasem k publikaci Gorbačov jasně přiznal, že došlo k chybám. Byl však ochoten pokusit se o jejich nápravu pouze na osobní úrovni jednotlivců. Na úrovni státu nechtěl měnit nic.

Protest proti sovětské okupaci pobaltských republik dosáhl gigantických rozměrů, když více než dva milióny občanů vytvořily při 40. výročí sovětsko-německého paktu lidský řetěz spojující hlavní města Vilnjus, Rigu a Tallin. Gorbačov sice při té příležitosti povolil zveřejnění plného textu (který byl až do té doby v SSSR tajný, nejenom ty dva tajné dodatky, ale vše), ale rozhodně nechtěl ustoupit jakýmkoli národnostním a územním požadavkům v zemích, které jím samým veřejně odsuzovaný předchůdce Stalin tak neoprávněně získal, nehodlal nic na stávající situaci měnit.


Gorbačovovy obavy o celistvost SSSR byly naprosto opodstatněné, odmítání tzv. komunismu šlo ruku v ruce se snahami o národní obrodu ve všech koutech socialistického tábora. Někde dlouholetá komunistická politika násilně potlačovaného národnostního cítění nakonec vyústila v tragédie.


Krizi, která nastala v Polsku neochotou komunistů jednat podle výsledků voleb, ukončil teprve telefonát Gorbačova, který rozhodně vysvětlil jejich generálnímu tajemníkovi, že je nejvyšší čas k předání moci. Kdo ví jak si to nezasahování do vnitřních záležitostí představoval.



září

První zasedání polského Sejmu prohlásilo 45 let vlády komunistů za ukončené, sama o sobě i bez rozkazů zastavila svou činnost cenzura i tajná policie, komunisté nakonec rádi přijali místo v koaliční vládě Tadeusze Mazowieckého.


V Maďarsku bylo prvním Trabantům a Wartburgům povoleno vyjet do Rakouska i přes silné protesty NDR. Během prvních tří dní odjelo 13 000 Němců. Další požádali o politický azyl na západoněmeckých ambasádách v jiných východoevropských státech. Například v Praze to bylo koncem měsíce skoro 11 000 Němců.


Slovinská vláda přijala řadu ústavních dodatků, které jí umožnily vystoupení z jugoslávské federace.


Desetitisíce Ukrajinců demonstrovalo ve Lvově. Mávali zakázanými žlutomodrými vlajkami a požadovali oficiální uznání katolické církve, večer skončil smuteční ceremonií připomínající násilné připojení k SSSR.


Na zasedání ÚV KSSS o národnostních otázkách byly přijaty směrnice povolující ekonomickou samostatnost. Vyžadovaly však zachování celistvého SSSR a jednotné komunistické strany.


V NDR bylo založeno Nové fórum a hned se dalo do práce: 18.9. proběhla v Lipsku první demonstrace proti komunistické vládě. Policie demonstraci surově potlačila, ale týden nato byly ulice zase plné. Týden nato znovu a tak to šlo od té doby každé pondělí. Počet účastníků demonstrací rostl, až jich bylo tolik, že obušky už nestačily.



říjen

V Berlíně proběhly oslavy 40. výročí vyhlášení NDR. Poslední velká sláva komunistických pohlavárů. Honecker očekával podporu a pomoc proti těm drzým demonstrantům a byl dotčený, když mu Gorbačov řekl, že by měl zavést reformy jako glasnost a perestrojka. Návštěva jenom dodala sílu demokratickým silám - když se Gorbačov objevil na veřejnosti, lidé začali spontánně skandovat "Zachraň nás, zachraň nás!"


Policie měla zase plné ruce práce - tak jako Číňané, Honecker počkal až návštěva odjede a nařídil střílet do 70 000 demonstrantů v Lipsku. Místní velitelé ale právě pod dojmem červnových událostí v Číně odmítli rozkaz uposlechnout. V Drážďanech se 26.10. sešlo 100 000 lidí. O týden později se v Berlíně změnil koncert pro půl miliónu návštěvníků v doposud největší demonstraci proti režimu.


Slavila i pražská policie, 28.10. zatkla 355 lidí.


Maďarští komunisté se se znechucením distancovali od zločinů, omylů a falešných ideálů těch, kteří po čtyřicet let vedli Maďarsko. Pak si v poměru 1202:159 odhlasovali rozpuštění své vlastní strany (Maďarská socialistická dělnická strana). Dva týdny nato vyškrtli Maďaři z názvu státu slovo lidová.


Lotyšská lidová fronta odpověděla na nové směrnice o národnostní politice KSSS změnou požadavku o větší autonomii na žádost o úplnou samostatnost a odchod všech nelotyšských sovětských vojenských jednotek ze země.


Polsko otevřelo své hranice pro žadatele o politický azyl z NDR. Týden nato Honecker rezignoval, funkci převzal E. Krenz a hned vystoupil v televizi se slibem obratu a otevřením dialogu. Asi to mnoho diváků nezaujalo, protože demonstrace pokračovaly.



listopad

6.11. se na demonstracích v NDR sešlo 750 000 lidí, den nato rezignovala vláda NDR, poté i politbyro a rozhodování zůstalo jen na ústředním výboru. Ten 9.11. rozhodl o otevření všech hraničních přechodů mezi NSR a NDR.


Na sjezdu rumunských komunistů odsoudil Ceausescu změny probíhající ve východní Evropě jako zradu revoluce.


Na demonstraci proti devastaci životního prostředí se nesměle, o to však odvážněji, ozvalo prvních 10 000 hlasů volajících po demokracii v Bulharsku. Do týdne odstoupil z funkce T. Živkov. Následovalo zrušení tajné policie a zákona o protisocialistické agitaci.


Po brutálním zásahu československé policie začala v Praze studentská stávka.



prosinec

Před jednáním s americkým prezidentem si Gorbačov odskočil na kus řeči k papeži. Chudák Lenin se musel obracet v hrobě, totiž v mauzoleu. Nakonec ale Gorbačov stejně pokazil tu historickou událost útokem na Lotyšské soudruhy, kteří prý dovolili aby jim národnostní tendence přerostly přes hlavu.


První rozumné slovo z něj vypadlo až na Maltě, když vyhlásil, že SSSR by nikdy nezačal válku proti USA a že si je jistý, že ani Amerika by nezačala válku proti nim. Při oficiálním interview pak jeho mluvčí řekl, že 3.12. ve 23.45 oficiálně skončila studená válka.


Kdyby to tak jenom byla pravda - v Praze stále ještě probíhala studentská stávka.


Lotyšsko odpovědělo na Gorbačovovu výzvu k zachování jediné strany nahrazením ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany povolením politickým stranám a společenským organizacím zapojit se do ústavní struktury - jinými slovy kandidovat ve volbách. Vše řádně navrženo a odhlasováno.


O volbách nového druhu se hovořilo i v Berlíně. A také o tajné policii, která nakonec nerada svolila k vydání rozkazu "nestřílet s úmyslem zabít". A ještě o zrušení všech formalit pri cestování mezi NDR a NSR.


V Sofii se k demonstraci proti vedoucí úloze komunistické strany sešlo 50 000 lidí. Vymohli si legalizaci demonstrací a povolení existence všech nekomunistických stran.


V Moskvě se sešli zástupci Varšavské smlouvy a přijali rezoluci odsuzující svou invazi do Československa. Rumunsko, které ji v roce 1968 odsoudilo, ale teď odmítlo podepsat.


Situace v Rumunsku samém byla také špatná. 17.12. došlo k šarvátce mezi tajnou policií a davem bránícím svého kněze před nuceným vystěhováním z města Timisoara. Každý následující den se pak konaly demonstrace se stále větší účastí. Policie zpanikařila a výsledkem byla stovka mrtvých. Když se o tom lidé dozvěděli, demonstrace se rozšířily po celém Rumunsku.


Ceausescu předstíral že o nic nejde a odjel na tři dni do Iránu. Po návratu zorganizoval masové shromáždění, které mu mělo, tak jako předtím sjezd strany, vyjádřit neochvějnou podporu. Místo toho začali lidé překřikovat jeho projev, nakonec ho ani nedokončil a ve vzteku vydal tajné policii osobní rozkaz střílet. Na několika místech Bukurešti došlo k přímým bojům s demonstranty, dalších 40 lidí zbytečně zemřelo. Ceausescu teď nařídil ministrovi obrany zakročit proti demonstrantům. On odmítl, ale krátce nato náhle zemřel.


Armádě došla trpělivost a přidala se na stranu národa. V bojích mezi armádou a velice početnou tajnou policií zemřelo v následujících dnech několik set lidí. USA informovaly SSSR, že pokud by chtěl zakročit proti Ceauseskovým přívržencům, nebudou nic namítat. Ceausescu viděl, že mu teče do bot a pokusil se utéct, ale dav si ho našel. Spolu se svou ženou byl obviněn z genocidy a z korupce. Odsoudili je tak bleskově, jako on soudíval své protivníky. A zrovna tak rychle je oba popravili. Vše v takřka přímém televizním přenosu před zraky celého světa slavícího vánoce, svátky klidu a míru.


Skupina anticaeauseskových komunistů a intelektuálů vydala prohlášení o převzetí moci, ukončení programu přestavby vesnic, rozpuštění tajné policie a kontrole armády, o ukončení všech omezení cest do zahraničí. Po Novém roce následovala amnestie pro všechny politické vězně.



související texty:

Sametová revoluce 1989


Palachův týden

petice "Několik vět"

vysílání Čs. televize v roce 1989

Sametová revoluce - role rozhlasu a televize

rok 1989 - úvodní strana


autor textu: Pavel Zvěřina

použitá literatura: 54

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.