www.TOTALITA.cz

rok 1989
Vysílání Čs. televize v roce 1989

Vysílání ČST v roce 1989
bylo poznamenáno několika vnějšími vlivy:


  • stále častější protirežimní demonstrace
  • do kritiky režimu se zapojila
    oficiálně působící kulturní fronta


Palachův týden

Pro další vývoj ve společnosti se důležitým mezníkem stalo lednové shromáždění nezávislých iniciativ k 20. výročí sebeupálení Jana Palacha.


Pokojné shromáždění bylo bezpečnostními složkami brutálně potlačeno a organizátoři zatčeni. To vyvolalo další, týden trvající, demonstrace v centru Prahy. I ty Bezpečnost tvrdě rozháněla a prováděla rozsáhlé zatýkání.


Ve zpravodajství ČST byli demonstranti označeni za "antisocialistické", "antikomunistické" a "kriminální živly", kterým nejde o nic jiného, než o "konfrontaci se státním zřízením" a "o návrat do buržoazních poměrů". V účelových anketách pak účastníky demonstrací vybraní dělníci, úředníci a funkcionáři ostouzeli a odsuzovali.


Nejen v nezávislých kruzích, ale především na oficiální kulturní frontě se proti této lživé kampani zvedla vlna rozhořčení. Umělci se vcelku jednotně odmítli k této kampani připojit.


Během Palachova týdne byla v Televizních novinách rozpoutána propaganda proti některým západním zemím. Překroucen byl i průběh končícího jednání Závěrečné schůzky KBSE ve Vídni.



Umělci protestují

Umělci se během "Palachova týdne" spontánně spojili v "Iniciativu kulturních pracovníků" a 26. ledna zaslali předsedovi čs. vlády Ladislavu Adamcovi prohlášení, kde protestovali proti brutálnímu chování Bezpečnosti a proti zatčení Václava Havla.


Reakce státní moci na vzrůstající aktivizaci umělců přišla brzy. Na poradě Výboru pro stranickou práci v ČSR s vedoucími tajemníky uměleckých svazů 30. ledna bylo rozhodnuto, že vůči signatářům Iniciativy kulturních pracovníků bude uplatněno "represivní opatření", jako je "zákaz vystupování v televizi".



Propusťte Václava Havla

V dubnu vznikl Výbor na podporu žádosti Václava Havla o prominutí poloviny trestu, kterou znovu podepsali populární umělci, mj. herci Jiří Bartoška, Petr Čepek, Daniela Kolářová, Jiří Lábus či scenárista Jiří Křižan.


I po Havlově květnovém propuštění z vězení, zůstali herci aktivní, dokonce chystali listopadový bojkot médií a divadel na protest proti perzekuci svých kolegů.



Zákaz televizní obrazovky

Na pokyn stranických orgánů (ale i z vlastní iniciativy) odpovědní pracovníci ČST od ledna do listopadu 1989 bránili v televizním vystupování nejen umělcům politicky a společensky angažovaným v letech 1968-69, ale i novodobým kritikům režimu v roce 1989.


Zakazování či "nedoporučováni" umělců většinou probíhalo na základě telefonátů či osobních pohovorů odpovědných funkcionářů. Oficiální písemné materiály neexistovaly.


Například v říjnu 1989 byli z jedné televizní inscenace vyškrtnuti herci Jiří Bartoška, Jiřina Jirásková, Josef Kemr a Rudolf Hrušínský st.


Při repríze seriálu Chalupáři byla vypuštěna úvodní a závěrečná písnička Waldemara Matušky, protože prý "nelze propagovat emigranty, kteří svou vlast po útěku ještě pošpinil".



Umělci to státní moci opláceli.



"Provokace" na festivalu

V červnu zpěvák Michal Kocáb v přímém televizním přenosu z festivalu populární hudby Děčínská kotva řekl, že každá země má takovou vládu jakou si zaslouží.


Ústřední ředitel Čs. televize se pak druhý den mohl jen rozčilovat, že "Kocáb je výborný hudebník, ale v přímém přenosu mu nelze dát do ruky mikrofon. Jeho názory jsou známy. To nebyla náhoda, to byl plán".



StB varuje

Ale to už i Státní bezpečnost ve svých materiálech varovala, že "různá seskupení pravicově zaměřených spisovatelů, výtvarníků, herců se snaží vytvářet podmínky, aby se do kulturního života zapojili signatáři Charty 77, pravicově zaměření umělci, kteří nadále setrvávají na protisocialistických názorech". Straničtí funkcionáři si proto umělce zvali k osobním setkáním, aby je ovlivnili ve prospěch režimu.



Několik vět

Další významná kritika režimu od umělců přišla koncem června, kdy v západních médiích byla zveřejněna petice Několik vět. Následovala rychlá reakce státní moci.


Text petice byl v televizním zpravodajství odsouzen.


V televizním programu pak docházelo ke změnám, protože z vysílání byly okamžitě stahovány pořady s prvními signatáři Několika vět, protože ČST "nadále neměla prezentovat v této době lidi, kteří jdou proti stávající politice KSČ. ČST musí hrát pozitivní roli v současném boji s nelegálními strukturami".



Nedáme jim "prostor"

Ústřední ředitel ČST na poradě vedení svým podřízeným oznámil, že prý "nebyly vyhotoveny žádné seznamy lidí, kteří nesmějí vystupovat na obrazovce. Když však někdo ztratí morální a politický profil, nemůžeme mu dávat prostor na obrazovce". Natočené pořady čekaly alespoň na zařazení "ve vhodném termínu". Nikdo však nedokázal definovat, kdy vhodný termín nastane.


Protože signatářů petice Několik vět přibývalo, hrozilo, že bude-li se ČST takto chovat nadále, nebude s kým natáčet televizní pořady a co vysílat.



Umělce na svou stranu

Stranické orgány se všemi signatáři zavedly "disciplinární řízení", ale jejich "opatření" stále více narážela na solidaritu ostatních umělců, kteří protestovali proti diskriminaci svých kolegů, zpěváků a hudebníků. Česká filharmonie dokonce přerušila spolupráci s Čs. televizí a Čs. rozhlasem.



Několik pádných vět

Funkcionáři některých uměleckých svazů na popud stranických orgánů vypracovaly antipetici "Několik pádných vět". Protože ale nastaly potíže se získáváním podpisů, vznikl návrh na povinné setkání umělců v Národním divadle, které by "jako v roce 1977 donutilo členy držet linii". Z akce nakonec sešlo.



Jiskření uvnitř ČST

Pod vlivem společensko politického hnutí ve druhé polovině roku 1989 zavládla i mezi programovými pracovníky ČST větší odvaha vyjádřit svůj názor navenek.



V srpnu byl do pořadu "Hospodářský zápisník" pozván, do té doby veřejnosti neznámý, prognostik Miloš Zeman, který počátkem srpna publikoval v časopise Technický magazín prognózu o špatném stavu čs. hospodářství.



V říjnovém sobotním večerním zábavném pořadu "Jedeme dál" zazněl telefonický rozhovor s režisérem Milošem Formanem, který v roce 1968 emigroval do Spojených států.



Na podzim bylo v pozdních večerních hodinách v televizní premiéře uvedeno několik starších českých filmů, které byly v 70. letech z politických důvodů uloženy do trezoru.



Proti opozici

V boji proti vzrůstající opozici připravili někteří redaktoři ČST několik pořadů (Žháři, Říkají si nezávislí, Kamelot), které skandalizovaly osoby stojící v opozici. "Podklady" jim dodala Státní bezpečnost.



ČST ztrácela diváky

Manipulace s fakty, zamlčování a různé kampaně se podepsaly na důvěře diváků k ČST. Ti stále více projevovali zájem o zahraniční vysílání, především o zpravodajství televizí SRN a Rakouska. V roce 1989 to bylo 37 % diváků.



Od roku 1982 do roku 1989 stoupl počet diváků sovětské televize ze 3 na 18%, polské televize z 9 na 18%, u maďarské pak s určitým výkyvem zůstal u 11%.



Z hlediska pravdomluvnosti prohrávaly čs. sdělovací prostředky na celé čáře. Zatímco v roce 1982 věřilo televizi 17% diváků, v polovině roku 1989 to bylo už jen 7% respondentů.



Závěrem…

ČST navzdory jistému uvolnění ve společnosti v roce 1989 nadále hájila zájmy konzervativního vedení KSČ. Stejně jako drtivá většina funkcionářů ve vedení KSČ, získala i drtivá většina vedoucích pracovníků ČST své pozice díky sovětské okupaci v srpnu 1968.



Proto myšlenku "perestrojky", jež se blížila myšlenkám politiky Pražského jara 1968, nemohly přirozeně přijmout za svou.



Televize proto nejrůznější dění ve společnosti, které kritizovalo poměry v zemi, ve svém vysílání zamlčovala, překrucovala, či proti němu ideologicky útočila.



Přesto uvnitř instituce nakonec k názorovému zrání pracovníků televize postupně docházelo a vyvrcholilo v listopadu 1989.



související texty:

Palachův týden objektivem televizního zpravodajství

Palachův týden pohledem denního tisku

petice Několik vět objektivem televizního zpravodajství

Sametová revoluce - role rozhlasu a televize


Sdělovací prostředky

ČST


Palachův týden

petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

role rozhlasu a televize

rok 1989 - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.