Dnes už se vžilo označovat slovem "normalizace" období od nástupu Gustáva Husáka v dubnu 1969. S voláním po normalizaci situace se ale setkáváme hned od prvních dnů invaze a okupace Československa, a kupodivu ne na straně okupačních sil a těch, co s nimi kolaborovali. Ti hovořili o potlačení kontrarevoluce, záchraně socialismu, o slabosti strany a vlády, o anarchii a podobně. Pojem "normalizace" v jeho pravém významu používali jen ti, co vnímali pobyt cizích vojsk jako okupaci.

Měli logický argument - nenormální situace nastala po invazi cizích vojsk na území suverénního státu - normální situace nastane po jejich odchodu, po návratu legálně zvolených státních orgánů, odstranění škod napáchaných okupanty a obnovení ekonomiky.

(27.8.1968) - Alexander Dubček:
...Je velkou zásluhou vaší rozvážnosti, lidu naší republiky, že... nedošlo k otevřeným střetnutím a k tragičtějšímu krveprolití. Za každou cenu je třeba zabránit dalšímu trpení a dalším ztrátám... protože tím by se reálná situace nezměnila a nenormální stav v naší vlasti by se prodlužoval... Normalizace poměrů je základní reálný předpoklad, abychom opět mohli soustředit své úsilí na to, jak jít dále...

(28.8.1968) - Oldřich Černík:
...Máme zájem spolu s vámi na úplném urychleném odchodu cizích vojsk... V zájmu normalizace našeho života odejdou nejdříve všechna vojska z měst... Vláda se usnesla, že v nejkratší době předstoupí před Národní shromáždění s návrhem programu na odstraňování překážek a nenormálností, vyvolaných přítomností cizích vojsk v naší zemi...

(Večerní Praha, 29.8.1968)
- Milí čtenáři, dnes znovu dostáváte do rukou Večerní Prahu... Dnešním číslem se snažíme situaci normalizovat. Večerní Praha se dostává do normální prodejní sítě a poprvé po týdnu si dovolujeme ji prodávat. My, kteří Večerní Prahu připravujeme, se stejně jako vy těšíme, že normalizace je v dohledu. Vaše Večerní Praha.

(Večerní Praha, 03.9.1968) - František Hamouz:
...Po těžkých dnech, které naše vlast prožila a které jsme každý z nás prožívali společně s ní, po těchto dnech jsme opět přesvědčeni, že nastává situace, kdy jsou možnosti reálně uvažovat o normalizaci našeho života... Měříme vzniklé škody, uvažujeme o své příští práci. Všem nám záleží na tom, aby se život každého z nás, život každé obce, každého města a celé naší republiky co nejdříve vrátil do normálních kolejí, aby vojska pěti států Varšavské smlouvy z území naší republiky odešla...

Gustáv Husák znal obsah tajného ujednání v Moskvě a dobře věděl, že o tom, kdy bude u nás situace považována za normální, se rozhodne v Moskvě, ale ještě dlouho se vyjadřoval zdrženlivě. Když došlo v březnu 1969 během mistrovství světa v ledním hokeji k velkým demonstracím a zdemolování kanceláře Aeroflotu na Václavském náměstí, protestoval diplomatickou cestou i sovětský velvyslanec.

Ve čtvrtek 17. dubna 1969, jen několik dnů po protestu sovětského velvyslance, se sešel ústřední výbor KSČ. Alexander Dubček požádal o uvolnění z funkce a do čela byl zvolen Gustáv Husák. V úvodním projevu oznámil, že jeho volba neznamená zásadní obrat v dosavadní politice státu a odmítl spekulace zahraničních novinářů, že s jeho příchodem se společnost vrací do padesátých let.

"Základem zůstává polednová politika a demokratický proces naší společnosti... změna bude jen v metodách provádění této politiky... chceme dosáhnout toho, aby náš stát žil, možno-li to tak říci, ve vnitřních i zahraničních vztazích normálně." řekl Husák v úvodním projevu. Živě si vzpomínám, jak jsem na jeho slova spontánně reagoval: Kde bere ten chlap tu drzost, takhle převrátit význam slov a označovat věci nenormální za normální?

To jsem ještě netušil s jakou drzostí a cynismem oznámí změnu ve vedení KSČ druhý den Rudé Právo - palcovými titulky na titulní straně: SPLNÍME VELKÉ MYŠLENKY LEDNA!

vzpomínky pamětníků - úvodní strana

autor textu: Milan Krejčiřík