Měla vzniknout podle sovětského scénáře ihned po začátku okupace Československa v srpnu 1968. Její existence měla legalizovat sovětskou okupaci. Stejný scénář byl použit v Maďarsku v roce 1956 i později v Afghanistánu.

Ráno 22. srpna 1968 se sešel v obklíčené budově ÚV KSČ zbytek jejího vedení ve složení Biľak, Indra, Kolder, Jakeš, Lenárt, Švestka, Piller, Barbínek, Rigo, Sádovský a Mlynář.

Řízení schůze se ujal Biľak, který referoval o jednání se sovětským vedením, která vedl 21. srpna společně s dalšimi členy ÚV Indrou, Jakešem a Kolderem. Tato promoskevská skupina se sešla ve stranickém hotelu Praha a prohlásila se za reprezentaci strany a vlády.

Bilak vyzval ostatní k dalšímu jednání se sovětským velení. Proti tomu vystoupil Mlynář se Sádovským, kteří navrhli přímé jednání se sovětským velvyslancem Červoněnkem. Chtěli jej požádat o přímé spojení s Brežněvem. Rovněž se zajímali o osud internovaných členů vedení strany a státu a o navázání kontaktu s nimi. K tomuto požadavku se připojili Piller, Barbínek a Rigo.

Okolo poledne, po telefonické dohodě s Červoněnkem, všichni přítomní odjeli na sovětské velvyslanectví. Po několikahodinovém čekání je konečně velvyslanec přijal s tím, že bude volat Brežněvovi ohledně dalších instrukcí.

Poté, co se údajně nepodařilo navázat spojení s Kremlem Červoněnko navrhl, aby byl vytvořen mimořádný orgán, který by sloučil funkce vedení strany a státu. Tato tzv. dělnicko-rolnická vláda by měla na přechodnou dobu převzít moc ve státě.

Po jeho odchodu se rozproudila 2 hodinová debata o tomto návrhu. Bilak vyzval ostatní, aby tento návrh akceptovali. Souhlas projevovali také Indra, Kolder, Jakeš, Lénárt, Švestka a Pavlovský.

Vedení stranického aparátu měl převzít Bilak a vládní záležitosti Indra. Jeho formální zdráhání využil Sádovský s tím,že by tuto funkci neměl přijímat a navrhl na ní Lenárta. Ten však odmítl. Jednání proto ustrnulo na mrtvém bodě. Rovněž obsazování jednotlivých resortů bylo neúspěšné. Nikdo nechtěl převzít jakýkoli resort, dokonce i Jakeš odmítl funkci ministra vnitra.

Ani ve večerních hodinách nebylo o složení "vlády" rozhodnuto, což Červoněnko přijal s velkou nevolí. Mlynář mu proto navrhl jednání s prezidentem Ludvíkem Svobodou které, po delším váhání, Červoněnko přijal a okolo 23. hodiny všichni odjeli na Hrad.

Zde zasedala vláda pod vedením Štrougala. Prezident nejprve přijal Červoněnka a po krátkém jednání s ním, přijal i ostatní.

Přítomni byli i členové vlády Štrougal, Kučera a Machačová. Piller informoval prezidenta o průběhu jednání a o záměru sestavení revoluční dělnicko-rolnické vlády. Mlynář i Sádovský se od tohoto návrhu distancovali, rovněž Štrougal kategoricky odmítl.

Svoboda poté prohlásil:
"To co mi tady navrhujete, udělat nemohu a nikdy neudělám. Kdybych něco takového udělal, národ by mě musel vyhnat z tohoto Hradu jako prašivého psa!"

Kolaborantská tzv.revoluční dělnicko-rolnická vláda tak nikdy nebyla vytvořena.

[ma], [18]