Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP) |
Jde nám o to, aby otázka vztahů k Sovětskému svazu se stala věcí srdce i rozumu celé československé veřejnosti. |
SČSP byl jednou z nejmasovějších organizací Národní fronty a členství v něm byla jedna z forem, kterou občan vyjádřoval loajalitu ke komunistickému režimu. |
Členství I když členství mělo být dobrovolné, stranickými orgány bylo bedlivě sledováno a hodnoceno. Na občana, který nebyl organizován v SČSP se pohlíželo kriticky a s nedůvěrou s tím, že nemá dostatečně kladný postoj k Sovětskému svazu a k socialistickému zřízení. Členství v SČSP bylo uváděno v osobních či kádrových dotaznících a životopisech. Přihlíželo se k němu při prověrkách zaměstnanců a nomenklaturních kádrů v tzv. komplexním hodnocení kádrů. Členství v SČSP bývalo kolektivní záležitostí - do SČSP vstupovaly celé pracovní a školní kolektivy. Členství v SČSP bývalo kumulováno s členstvím v KSČ, SSM, ROH nebo v Brigádách socialistické práce (BSP). Členství v SČSP mohlo být "náhradním řešením" angažovanosti za nečlenství v KSČ. Zvláště v době konsolidace na počátku 70. let, kdy při prověrkách byli členové KSČ vyloučeni či vyškrtnuti ze strany, s čímž souvisel nucený odchod z dosaženého pracovního místa či ze zaměstnání vůbec. A pokud by vyhozením z práce došlo k ohrožení chodu státu, výroby či výzkumu, bylo jim členství v SČSP nabízeno jako záchrana. Šířit lásku k Sovětskému svazu Posláním SČSP bylo šířit pozitivní vztah k Sovětskému svazu a k proletářskému internacionalismu. Svou činností pomáhal rozvíjet a prohlubovat přátelství a spojenectví s národy Sovětského svazu.
Činnost SČSP Okresní výbory SČSP a jejich odbočky na nejrůznějších úrovních pořádaly nejčastěji přednášky o SSSR, besedy se sovětskými občany, hrdiny 2. světové války a sovětskými umělci. Pořádaly také plesy SČSP s účastí vojáků a důstojníků ze sovětských posádek "dočasně" umístěných u nás. Zvaly do Československa sovětské kulturní a folklorní soubory. Organizovaly tematické a družební zájezdy do Sovětského svazu či na Kubu. Nejznámější byly cesty "Vlaku družby SČSP" do Sovětského svazu, které doprovázela setkání se sovětskými občany. Připravovaly čtenářské besedy, ke kterým vydával brožury a metodické listy a připravovaly na ně lektory. Organizovaly Dny kultury ČSSR v Sovětském svazu a Dny kultury SSSR v Československu. Spolupracovaly s Domem sovětské vědy a kultury, který fungoval od roku 1971 v Praze. Společně připravovaly celou řadu akcí - výstavy, promítání, besedy, tiskové konference, kulaté stoly o otázkách mírové politiky - nejen v Praze ale i mimo ni. Pomoc národnímu hospodářství Kolektivy SČSP na vysokých školách a ve vědeckovýzkumných pracovištích úzce spolupracovaly s kolektivy SČSP v průmyslu a zemědělství. |
V zemědělství se odbočky SČSP věnovaly propagaci využívání sovětských osiv, techniky a zkušeností. K tomu pořádaly nejrůznější akce, například soutěž kombajnérů, "Tuchorazskou výzvu", "Jampolsko-prostějovské hnutí", rozšiřování "Opatovské metody proudové sklizně" a jiné. Družba Většina krajů, měst, škol a pracovních kolektivů uzavírala družbu s obdobným sovětským protějškem. Existovaly československo - sovětské patronáty závodů a organizací. Vybraní zástupci jezdili na přátelské návštěvy do sovětských družebních oblastí a naopak v Československu hostili sovětské družební delegace. Odbočky SČSP organizovaly pionýrské tábory československo-sovětského přátelství, kterých se zúčastňovali pionýři a pedagogové z družebních oblastí v SSSR. Závazky Členové a kolektivy SČSP ze závodů pracujících na sovětských zakázkách a společných programech přijímali závazky na včasnost dokončení a co nejvyšší kvalitu. Účastnili se také socialistických soutěží za splnění úkolů jednotlivých pětiletek. V krajích a okresech byly ustavovány "Kabinety sovětských zkušeností a pokrokových metod" pro zavádění sovětských zkušeností do československé výroby. Mnohé československé podniky nesly jméno SČSP. Například Chemické závody SČSP v Litvínově. Soutěže pro děti Pro žáky základních a středních škol byly organizovány poznávací a zájmové umělecké soutěže, nejznámějšími byly "O zemi, kde zítra již znamená včera", "Písně přátelství", "Puškinův památník", "Sovětská píseň - Přerov" a další. Učitelé - členové SČSP vedli Kluby mezinárodního přátelství, jejíž hlavní činností bylo dopisování našich dětí se sovětskými pionýry. Mírové slavnosti Odbočky a výbory SČSP se aktivně podílely na organizaci každoročních "Slavností míru a československo-sovětského přátelství" při květnových oslavách osvobození Československa Rudou armádou. Organizovaly Měsíc československo - sovětského přátelství a oslavy VŘSR. Historie SČSP byl založen 22. února 1948 na I. Manifestačním sjezdu - sloučením Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR (založena v roce 1925) a Svazu přátel SSSR (založen 1931). Prvním předsedou byl profesor Zdeněk Nejedlý. Největší aktivitu SČSP vyvíjel v 50. letech. Během Pražského jara 1968 a zvláště po srpnové okupaci byla jeho činnost utlumena. Avšak s nástupem normalizace byl jeho vliv opět uměle zvyšován. Zatímco v 50. letech bylo členství v SČSP převážně srdeční záležitostí jeho členů a dobrovolné, v 70. a 80. letech šlo o členství formální a kariérní. V roce 1989 měl zhruba 2,5 milionu členů a více než 10 tisíc kolektivů. SČSP vlastnil nakladatelství, vydával knihy a časopisy. Nástupcem ÚV SČSP se v únoru 1990 stala Společnost přátel národů východu. |
Cílem působení SČSP bylo, aby každý občan byl přesvědčen, že úspěchy, které socialistické Československo dosahovalo, jsou pevně spjaty se Sovětským svazem, bez jehož pomoci ve všech oblastech života, bychom jich nedosáhli. |
související texty: Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP) soutěže a přehlídky organizované SČSP |
autor textu: Daniel Růžička |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |