Schválime novou ústavu, do které vtělíme všechny vymoženosti naší národní revoluce... zabezpečíme ochranu drobného a středního soukromého podnikání a majetku.

Tvrdili komunisté v deníku Rudé právo ještě v den prvních poválečných voleb (11.4.1946 a 26.5.1946)

A tento bod skutečně splnili. Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., který byl připraven ještě před komunistickým pučem, schválilo Národní shromáždění už po něm - dne 9.5.1948. Prezident Edvard Beneš ho totiž odmítl podepsat a proto ho podepsal až nový prezident - Klement Gottwald.

Komunisté ale ani tuto ústavu nerespektovali a ve jménu "třídního boje" využívali všechny dostupné prostředky k dosažení konečného cíle – "likvidace buržoazie jako třídy" - včetně porušování svých vlastních zákonů.

několik příkladů:

§ 1 tehdy platné ústavy:

(1) Všichni občané jsou si před zákonem rovni.

(2) Muži a ženy mají stejné postavení v rodině i ve společnosti a stejný přístup ke vzdělání i ke všem povoláním, úřadům a hodnostem.

Skutečnost po volbách:

Pro některá postavení ve společnosti a vedoucí funkce měli komunisté zcela privilegované postavení (soudci, policisté, dozorci vězňů, velitelské funkce u vojska, vedoucí ústředních úřadů a institucí, ředitelé podniků apod.) - nekomunisty do nich vůbec nepustili.

§ 11 tehdy platné ústavy:

(2) Původ dítěte nesmí být jeho právům na újmu.

Skutečnost po volbách:

O budoucnosti dětí rozhodovali komunisté podle jejich "třídního původu". Děti z dělnických rodin měly bezproblémový přístup do všech zaměstnání, děti z "buržoazních" rodin (sem byli zahrnováni i živnostníci a soukromí zemědělci) měly omezené pracovní možnosti a většinou byly směrovány do dělnických profesí.

§ 12 tehdy platné ústavy:

(1) Všichni občané mají právo na vzdělání.

Skutečnost po volbách:

Dětem, které neměly "správný třídní původ", případně měly ke komunistické politice výhrady, nebylo dovoleno studovat na středních a vysokých školách, nebo z nich byly vyhazovány.

§ 15 tehdy platné ústavy:

(1) Svoboda svědomí se zaručuje.

(2) Světový názor, víra nebo přesvědčení nemůže být nikomu na újmu...

Skutečnost po volbách:

Lidé, kteří nesouhlasili s komunistickou ideologií a dávali to veřejně najevo, měli problémy v zaměstnání a pokud se našel žalobce, nohli být odsouzeni za trestný čin "pobuřování proti republice".

§ 16 tehdy platné ústavy:

(1) Každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru nebo být bez vyznání.

Skutečnost po volbách:

Náboženství začalo být označováno za "buržoazní přežitek", který za socialismu postupně zanikne. O lidech, kteří se veřejně hlásili ke své víře, se říkalo, že jsou "neuvědomělí", měli problémy v zaměstnání a jejich dětem nebylo umožňováno vyšší vzdělání.

§ 18 tehdy platné ústavy:

(1) Svoboda projevu se zaručuje.

Skutečnost po volbách:

V tisku byla zavedena cenzura, vydávat se směla jen režimem uznávaná periodika. Svolávat nějaká shromáždění (i na soukromý pozemek nebo do bytu) bez souhlasu úřadů a na nich sdělovat veřejnosti jiné, než oficiálně uznávané názory, mohlo být kvalifikováno jako trestný čin.

§ 20 tehdy platné ústavy:

(1) Každý má právo uvádět své názory a výsledky své tvůrčí duševní činnosti v obecnou známost a je jakýmkoli způsobem rozšiřovat a předvádět.

Skutečnost po volbách:

Veřejné šíření jiných než oficiálně uznávaných názorů nebylo dovoleno. Veškerá technika pro rozmnožování a tisk byla komunisty přísně kontrolována. Soukromá osoba si taková zařízení nesměla bez souhlasu úřadů pořídit. Ilegální rozmnožování tiskovin bylo trestným činem.

§ 158 tehdy platné ústavy:

(1) Soukromé vlastnictví drobných a středních podniků do 50 zaměstnanců je zaručeno.

Skutečnost po volbách:

Veškeré soukromé podnikání bylo zakázáno, podnikatelé a živnostníci byli pronásledováni, soukromí zemědělci byli přinuceni předat svůj majetek družstvům, mnozí byli násilím vystěhováni a jejich majetek propadl státním statkům.

volby 1946 v kontextu minulosti

postupná příprava komunistů k převzetí absolutní moci

jak KSČ dodržovala své sliby

jak KSČ dodržovala Ústavu

volební program KSČ

komunisté a náboženství

volební výsledky

volby 1946 - úvodní strana

volby v období 1946-1989 - úvodní strana

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: deník Rudé právo, 1946