Státní Bezpečnost - důvěrník |
1. období 1948 - 1950 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) informátor c) rezident |
Není definován. |
2. období 1950 - 1954 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) informátor c) rezident d) majitel (držitel) konspiračního bytu |
Není definován. |
3. období 1954 - 1962 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) informátor c) rezident d) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného schůzkového bytu |
Není definován. |
4. období 1962 - 1972 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) informátor c) rezident d) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu 2. důvěrník |
Důvěrník Státní bezpečnosti je politicky vyspělý občan plně oddaný socialistickému zřízení, který má možnost, schopnost a snahu sdělovat operativním pracovníkům dílčí poznatky informačního charakteru z prostředí, které zajímá Státní bezpečnost. Operativní pracovníci navazují styk s takovými důvěrníky, kteřímohou pomoci zejména:
Důvěrníci Státní bezpečnosti nemohou nahradit tajné spolupracovníky. Důvěrník nesmí být úkolován jako tajný spolupracovník a při styku s ním musí být dodržován jiný postup než vůči tajným spolupracovníkům. Za důvěrníka nelze považovat příbuzenské nebo přátelské styky operativního pracovníka ani nahodilé známosti. |
5. období 1972 - 1978 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) rezident c) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu 2. důvěrník |
Důvěrník je spolupracovník, který pomáhá kontrarozvědce plnit především pomocné, orientační a prověrkové úkoly v souvíslosti s vyhledáváním nebo objasňováním protistátníčinnosti a organizováním příslušných agenturně operativních a technických opatření. Důvěrníci jsou vybíráni v souladu s potřebami a úkoly vyplývajícími z operativní situace v chráněném či rozpracovávaném objektu, problematice apod., z řad spolehlivých čs. občanů. členů KSČ i bezpartijních, kteří dobrovolně na podkladě vztahu vzájemné důvěry jsou ochotní podle svých možnosti a schopnosti sdělovat kontrarozvědce dílčí poznatky informačního charakteru nebo poskytovat jim nutnou pomoc a služby. Operativní pracovníci navazují styk s takovými důvěrníky, kteří mohou pomoci zejména:
Důvěrník nemůže nahrazovat tajné spolupracovníky. Může být využíván jen v rozsahu této směrnice a k prohlubování státobezpečnostních poznatků, které sám oznámil. Nesmíplnit úkoly týkající se rozpracování státobezpečnostních případů a jiných důležitých kontrarozvědných úkolů. při kterých je nutno plně odkrýt operativní zájem, metody a formy práce kontrarozvědky. Má-li předpoklady pro plnění takových úkolů a byly-li v předchozím styku operativního pracovníka s důvěrníkem dodržovány zásady konspirace, může být získán jako tajný spolupracovník. |
6. období 1978 - 1989 |
struktura spolupracovníků v tomto období: 1. tajný spolupracovník a) agent b) rezident c) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu 2. důvěrník |
Definice jednotlivých kategorií se řídí Směrnicí pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky č. 3/1978, podepsanou ministrem vnitra Obzinou. Od předcházející se liší pouze počtem článků a některými formulacemi. |
autor textu: Tomáš Vlček použitá literatura: 56 |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |