1. období 1948 - 1950

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) informátor

     c) rezident

Není definován.

  2. období 1950 - 1954

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) informátor

     c) rezident

     d) majitel (držitel) konspiračního bytu

Majitel konspiračního bytu musí být veden v agenturní evidenci.

  3. období 1954 - 1962

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) informátor

     c) rezident

     d) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného schůzkového bytu

Držitelé propůjčených schůzkových a konspiračních bytů

Do poslední doby se v praktické práci orgánů MV s agenturou kategorie propůjčených bytů nepoužívala. Agentura se přijímala v konspiračních bytech nebo ve veřejných místech.

Tímto rozkazem se zavádí získávání propůjčených - schůzkových bytů. Majitelé těchto bytů se získávají z prověřených, čestných a lidově demokratickému zřizení oddaných lidí, jejichž byty musí odpovídat nutným požadavkům přijímání agentury - malém množství spolubydlících, vhodné umístění. Vjezdy, vchody i východy zajišťující konspiraci v práci.

Na kandidáta - majitele schůzkového bytu se provádí analogická prověrka jako na rezidenta nebo informátora. Rozdíl je pouze v tom, že k návrhu na vázání se přikládá plán bytu a v slibu o spolupráci s orgány MV se uvádí zachování tajemství nejen faktu spojení s MV, ale i zachování přísného tajemství o osobách, které budou navštěvovat byt. Operativní pracovník však musí učinit všechna opatření k tomu, aby držitel schůzkového bytu agenty neznal. Byt nebo místnost (pokoj) pro schůzky s agenturou se platí majiteli podle smlouvy.

Konspirační byt

je určen pro práci s nejčestnější a prověřenou agenturou. Je v plném vlastnictví orgánů MV. Před obyvatelstvem je zamaskován jako úřad nebo soukromý byt - (zde) žijící je zvlášť důvěryhodný člověk nebo speciálně zavázaný informátor nebo utajený operativní pracovník.

Získává se ve městech a velkých obydlených domech. Při výběru konspiračního bytu je nutno počítat s místem jeho umístění z hlediska zajištění konspirace. V konspiračních a schůzkových bytech je možno provádět dvě až tři schůzky denně. Operativní pracovník je povinen čas od času provádět prověrku konspiračních i schůzkových bytů všemi dostupnými prostředky, zda nejsou ve svém okolí dekonspirovány.

V případě, že se mezi přijímanou agenturou zjistí zrádce, je nutno konspirační nebo schůzkový byt okamžitě zrušit.

  4. období 1962 - 1972

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) informátor

     c) rezident

     d) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu

2. důvěrník

Konspirační byt je samostatný objekt, samostatný byt nebo jiná samostatná místnost, která byla pronajata operativní součásti pro schůzky s tajnými spolupracovníky a je jí obhospodařována. Oficiálně je veden jako soukromý byt, úřadovna nebo provozovna národního, družstevního nebo komunálního podniku apod.

Konspirační byt musí být oficiálně kryt tajným spolupracovníkem, nebo operativním pracovníkem Státní bezpečnosti, který k tomuto účelu používá krycího průkazu.

Propůjčené byty ... Operativní součásti si takovéto byty vybírají a půjčují pro operativní účely na určitou denní dobu nebo na určitý čas na základě dohody s majitelem bytu.

Konspirační a propůjčené byty anebo jiné místnosti najímají operativní součásti Státní bezpečnosti na základě smlouvy s majitelem bytu nebo se zástupcem majitele bytu, který vyhlédnutý byt obhospodařuje. Ve smlouvě se výslovně stanoví, že majitelé (držitelé) bytu se zavazují bezpodmínečně utajit, že byt nebo místnost je používána pro potřeby Státní bezpečnosti.

Majitel propůjčeného bytu musí být osoba politicky spolehlivá, která skýtá záruku utajení zájmu Státní bezpečnosti.

  5. období 1972 - 1978

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) rezident

     c) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu

2. důvěrník

Tajného spolupracovníka jako kategorii poprvé definuje Směrnice pro práci s tajnými spolupracovníky čs. kontrarozvědky RMV č. 8/1972:

Tajným spolupracovníkem je ten, kdo byl vědomě získán ke spolupráci před veřejnosti utajeným a v této směrnici stanoveným úkolem, udržuje s pracovníky kontrarozvědky konspirativní styk, plní stanovené úkoly, podává nebo předává poznatky a informace nebo poskytuje kontrarozvědce pomoc nebo služby, které je nezbytné utajovat.

Propůjčené a konspirační byty (místnosti) jsou využívány výhradně ke schůzkám s naprosto spolehlivými a zpravodajsky zkušenými tajnými spolupracovníky. Schůzky s ostatními tajnými spolupracovníky se uskutečňují v jiných místnostech nebo místech vhodných pro zachování konspirace. Je zakázáno uskutečňovat schůzky s tajnými spolupracovníky v objektech KSČ, ostatních politických stran a úřadovnách zastupitelských sborů všech stupňů.

Propůjčený nebo konspirační byt musí být vybírán zejména s ohledem na možnosti uskutečňování schůzek za jejich naprostého utajení. K návrhu na získání bytu se připojuje technický plánek bytu a legenda pro krytí návštěv pracovníky kontrarozvědky s tajnými spolupracovníky. Po získání bytu je s legendou zpravidla seznamován držitel bytu a tajní spolupracovníci navštěvující tento byt.

Propůjčený a konspirační byt musí mít všechny vnější znaky obvyklých občanských bytů či místností podle jejich legalizovaného určení. Operativní pracovník je povinen občas provádět potřebná opatření, aby nedošlo k vyzrazení skutečného účelu bytu před nepovolanými osobami i orgány národních výborů...

Držitel propůjčeného bytu je tajný spolupracovník zvlášť získaný s cílem propůjčení bytu či místnosti k uskutečňování konspirativních schůzek pracovníků kontrarozvědky s tajnými spolupracovníky.

Držitel propůjčeného bytu musí poskytovat záruku utajení zájmu kontrarozvědky, proto se prověrka před propůjčením bytu nevztahuje jen na něho, ale i na jeho rodinu, blízké příbuzné, příp. i další osoby. jež mají k němu nebo k bytu (místnosti) bližší vztah.

Operativní součást kontrarozvědky uzavírá s držitelem propůjčeného bytu zvláštní dohodu, v níž se stanoví podmínky využívání bytu a povinnosti vyplývající pro obě strany, zejména bezpodmínečná povinnost držitele bytu utajit využívání bytu kontrarozvědkou. Musí být zajištěno, aby držitel propůjčeného bytu nemohl zjistit totožnost tajných spolupracovníků, kteří přicházejí do bytu.

  6. období 1978 - 1989

struktura spolupracovníků v tomto období:

1. tajný spolupracovník

     a) agent

     b) rezident

     c) majitel (držitel) konspiračního nebo propůjčeného bytu

2. důvěrník

Definice jednotlivých kategorií se řídí Směrnicí pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky č. 3/1978, podepsanou ministrem vnitra Obzinou. Od předcházející se liší pouze počtem článků a některými formulacemi.

StB - úvodní část

autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 56