socializace průmyslu

byla zahájena komunistickým režimem bezprostředně po uchopení moci.

znárodňovací zákony

byly přijaty parlamentem již 5. května 1948. Jednalo se o zákony o znárodnění polygrafického průmyslu, cestovních kanceláří, některých hostinských a ubytovacích zařízení (hotely), přírodních léčivých zdrojů a lázní. Zahrnuty sem byly též všechny podniky nad 50 zaměstnanců, avšak v rozporu s těmito zákony postihlo znárodnění záhy i podniky daleko menší.

konec roku 1948

V tomto období pracovalo již více jak 95% zaměstnanců v průmyslu ve státním sektoru. Následovala masová likvidace soukromého řemesla, maloobchodu i živností.

socializace zemědělství

Znamenala v letech 1948-1956 nejkrutější období poválečné historie české vesnice. Tato likvidace zemědělců postihla kolem čtvrt milionů soukromých hospodářství.

Byla hlubokým zásahem do života vesnice, neboť zde hrály roli různé formy perzekuce, násilí, útlaku, zvůle, závisti, osobní nenávisti a nezákonosti.

Mechanizace v té době stagnovala a životní úroveň lidí na vesnici hluboce klesla. Pracovalo se vlastně zdarma, potraviny si každý musel vyrobit beze strojů na svém, přiděleném záhumenku, prací o nedělích a svátcích.

Počet řemeslníků potřebných v zemědělství (kováři, koláři, sedláři) klesl o dvě třetiny. Po staletí formující se společensko-ekonomické vztahy přestaly existovat.

• Znárodňování živností

• kolektivizace zemědělství
• pozemková reforma
• vytváření zemědělských družstev
• přesvědčovací metody pro vstup do JZD
• seznamy vystěhovaných rolníků

Stát a jeho prostřednictvím KSČ, se stal monopolním pánem nad celou československou ekonomikou.

[ma]