Pouhých 5 let postačilo komunistům, aby přivedli vyspělou a válkou nepříliš poškozenou československou ekonomiku na pokraj hospodářského krachu. Neracionální hospodářský systém a nesmyslné ideologické zásahy způsobily obrovský státní dluh. O měnové reformě se rozhodlo už v listopadu 1952. Před veřejností to bylo utajeno, peníze se tiskly v Sovětském svazu. V polovině května unikly informace a lidé začali houfně skupovávat zboží. Nepomohlo ani lživé prohlášení prezidenta Antonína Zápotockého, že měna je pevná a žádná reforma nebude.

V sobotu 30.května 1953 v 15 hodin byl vydán rozkaz Lidovým milicím k bojové pohotovosti, v 17 hodin byly všechny obchody uzavřeny. Rozhodnutí vlády oznámil veřejnosti v rozhlase premiér Viliam Široký. Peněžní reformu označil za velký úspěch. Nová koruna bude vázána na sovětský rubl - nejpevnější měnu na světě. Ceny, mzdy a důchody se sníží v poměru 5:1.

Občané si mohli od pondělí vyměnit v tomto poměru jen 300 starých korun, každá další koruna nad 300 už byla měněna v poměru 50:1. Vklady ve Státní spořitelně uskutečněné do 15.května se přepočítávaly v poměru 5:1 až do částky 5.000, částky nad 50.000 v poměru 30:1, vklady po tomto datu v poměru 50:1. Úspory obyvatel, které byly v roce 1945 zablokovány na "vázaných vkladech", propadly ve prospěch státu, stejně jako náhrady za znárodnění a životní pojistky, na které si lidé spořili po celý život.

V pondělí ráno vypukly na mnoha místech nepokoje. Protestovalo se v Ostravských dolech, Třineckých železárnách, Motocyklových závodech ve Strakonicích a ČKD Praha. Největší odpor vyvolali dělníci plzeňské Škodovky. Na náměstí Republiky přišlo 20.000 lidí. "Chceme svobodné volby!" křičel dav a zaútočil na radnici. Z oken létaly busty a portréty komunistických pohlavárů. Demonstraci potlačily ozbrojené složky Pohraniční stráže a Lidových milicí.

Prosté občany měnová reforma ožebračila, způsobila řadu osobních a rodinných tragédií, živnostníky zlikvidovala. Státní podniky, které stály před krachem, byly rázem oddluženy. Ministr financí Jaroslav Kabeš ji označil za "nástroj třídního boje", západní tisk za "velkou peněžní loupež".

Milan Krejčiřík

související texty:

Měnová reforma 1953

Lidové milice

úvodní strana části

autor textu: Milan Krejčiřík