Žitného kancelář
Žitný: Za tři dny proplují Panamou. Jirka zatím podává většinou zprávy o počasí. Na palubě se neděje vůbec nic.
Zeman: A Barkl?
Žitný: Maká vzorně, hraje na harmoniku, mastí karty. Ale Jirka ho šacuje na mazanýho lumpa.
Zeman: Hádá správně. Jestli Štefka zabil, počítal se vším. Nezanechal žádnou usvědčující stopu.
Žitný: Jak jste daleko se Sachlovou?
Zeman: Teď ji má většinou v práci doktor Veselý. Zhroutila se. Hysterie ze zklamaných nadějí. Tak zlou a nebezpečnou ženskou jsme na Bartolomějský snad ještě neměli.
Žitný: Vidíš. A jestlipak vám přiznala, že se zná s Corrensem? Byli se Štefkem na rekreaci v Tatrách. Ve stejným hotelu jako Correns. A stýkali se.
Zeman: Tak ty si myslíš, že tohle trio...
Žitný: Kdyby jen trio. Ten člověk, který přijel s Corrensem do penziónu König, nebyl žádný pan Adamovič. Jmenuje se Alberto Mestrey a je to reprezentant naší známé UTC, dokonce až z La Pazu, Bolívie. To je jen takových tři sta kilometrů od přístavu na severu Chile, kam veze Morava ty mašiny.
Zeman: Že by teprve tam chystali nějakou provokaci?
Žitný: Toho se právě obávám. Víš, jaká je dnes v Chile situace. Vláda znárodnila měděné doly a UTC dělá všechno možné, aby ji to nevyšlo. Monopol na doly a železnice chce UTC pro sebe!
Zeman: Ale kdo je Adamovič?
Žitný: Možná jen další krycí jméno Williama Corrense.
Zeman: A Correns je kdo?
Žitný: Člověk z křižovatek. Narodil se v Indonésii, tehdy ještě holandský kolonii. Matka Holanďanka, otec Němec. Vychován v Haagu, Londýně, pak přesídlil do Berlína a už za války se objevil v Turecku. A víš, kdo ho tam poslal? Kancelář admirála Canarise, šéfa nacistické rozvědky.
Zeman: Takže jsme doma!
Žitný: Ještě ne. Protože po válce se nadlouho propadl, až se objevil v Jižní Americe právě v Bolívii. To už pracoval pro UTC. Převážnou část akcií mají Američané. A za tu společnost byl pak znovu v Turecku.
|