|
Kalinova kancelář II.
Hradec:
Včera v deset dopoledne, kavárna Zlatý had. Rozestavil česterfíldky, přívěsek Mercedes a četl Kurýra. To už známe. A s těmahle vás seznámím.
Doktor Homburger z Lipska. Ubytoval se v Juventusu. Má embéčko. A tohle jsou manželé Bielerovi z Karl-Marx-Stadtu. Přijeli Wartburgem, bydlí v hotelu Kriváň. On je inženýr. Vyjednávala hlavně jeho drahá polovička.
Ta blažená holčička se zmrzlinou je jejich dcerka a jmenuj se Anna-Marie. Můžeš rozsvítit, to je zatím všechno.
Kalina:
Tohle ovšem dokonale mění situaci. Zpráva z NDR ještě nepřišla?
Žitný:
Slíbili odpověď během hodiny. Obchod s lidmi, tak se tomu říká. Dělají všechno, aby NDR pořád drobně krvácela. Zaměřují se na odborníky všeho druhu, nebídnou velké peníze...
Zeman:
A startuje se od nás z Československa. Ale kudy vede štreka?
/.../
Hradec:
Pamatuješ, brácho? V dubnu jedenašedesátým v jednom berlínským bytě? Tenkrát byla řada na mě a ty ses náramně rozčiloval. Teď ses dočkal zase ty. Zlom vaz!
Kalina:
Víš, není to jediný řešení, Honzíku. Jestli se necítíš ve formě, třebas kvůli Lidušce nebo Blance, řekni. Zkusíme to jinak, bez tebe.
Zeman:
Jak, prosím tě? Ty bys na mým místě startoval, vím to! Tak proč se ptáš?
/.../
Žitný:
Neboj! Nepustíme vás z očí. A ty dostaneš do náprsní kapsy miniaturní vysílačku. Uslyšíme všechno, co si budete povídat.
|
