Nález torza rozřezaného ženského těla vzrušil v 50. letech celou československou veřejnost. Noviny psaly senzační zprávy o českém rozparovači a objevovaly se spekulace o možných souvislostech s dosud nevyřešeným legendárním případem Otýlie Vranské.

V pondělí 23. dubna 1951 se ve 14.45 na hrázi jezu v Klecánkách u Prahy zachytila papírová krabice. Z rozmočeného kartonu prosvítala látka červené barvy. V krabici bylo tělo bez hlavy a končetin. Už o pár minut později správce zdymadla hrůzný nález nahlásil na pražskou kriminálku.

Vyšetřováním byli pověřeni vrchní inspektoři Nečásek a Zahrádka, esa pražské mordparty. Jaroslav Zahrádka se v poválečné kriminalistice proslavil několika úspěšně vyřešenými případy.

Trup bez hlavy a končetin byl zabalen do červeného závěsu, na kterém byl nalezen černobílý psí chlup.

Správce jezu vyšetřovatele zavedl na místo, odkud byl zřejmě balík vhozen do vody. O několik dní později tu kriminalisté našli kufr se zbytky těla.

Tělo bylo převezeno do ústavu soudního lékařství. Pitvy se ujal profesor MUDr. Hájek, přednosta ústavu a špička soudního lékařství. Na těle mrtvoly bylo pět bodných ran nůžkami. Oběť zemřela na vykrvácení a zakrvácení do hrudníku.

Díky jizvě po operaci kriminalisté zjistili totožnost zavražděné. Šlo o 25letou Hertu Černínovou, účetní podniku Obnova. Černínová byla pohřešována od 17. dubna, kdy vyzvedla peníze na výplaty zaměstnanců v bance Na Příkopech, a byla proto důvodně podezřelá ze zpronevěry a nelegálního přechodu do Západního Německa, kde žila její matka.

Oficiální režimní propaganda na konci 50. let líčila kriminalitu jako vymýcený buržoazní přežitek. Pokud se nějaký kriminální případ dostal na veřejnost musel být razantně a neprodleně vyřešen. Proto byl na kriminalisty vyvíjen tlak na vypátrání pachatele. Museli proto spěchat.

Podezření padalo i na manžela Černínové. Ale v manželství jim to klapalo. Ráno 17. dubna spolu, jako obvykle, odjeli tramvají do práce. Na oběd se, proti zvyku, nesešli, pan inženýr měl důležitou poradu. Od té doby se po Hertě neúspěšně shání. Červený závěs nepoznává, spodní prádlo však ano.

Vyšetřování se proto přesunulo na pracoviště Černínové, do podniku Obnova. Jako první je shodou okolností - a aniž by to kriminalisté tušili - vyslýchán vrah. Účetní Šmíd psa nemá a alibi mu potvrdily kolegyně. Ani při dalších výsleších se nikdo podezřelý neobjeví, ale z výpovědí zaměstnanců náhodou, nebo správnými otázkami, vyplyne, že Šmíd se 17. dubna ze zaměstnání vzdálil. Kolegyně si v předchozích výpovědích popletly datum. Do práce Šmíd přišel jinak oblečený. Alibi tedy nemá. A inventarizované nůžky také ne.

Šmíd je na pracovišti velmi oblíben. Kolegyně by si na něho možná i myslely, ale byl ženatý a měl ještě i něco mimo... Viděly ho s nějakou blondýnou s menším bílým a černě žíhaným psem.

Miroslav Šmíd byl zatčen. Na soudním lékařství mu kriminalisté ukázali mrtvolu. Osvědčený kriminalistický trik však nevyšel. Šmíd se při konfrontaci s rozčtvrceným tělem nezhroutil ani nepřiznal.

Šmíd stále zapíral, ale Zahrádka si byl jist jeho vinou. Bylo proto třeba najít jeho milenku. Bez odposlechu, zato díky intuici a psychologické hře, se Zahrádkovi podařilo zachytit telefonát ženy, která se v Obnově sháněla po Šmídovi a přimět ji, aby přišla na policii.

Věra Holánková se dostavila i se psem. V jejím bytě se našly skvrny od krve, chyběl červený závěs, krabice od rádia a na skříni ještě byla stopa po kufru. Holánková a její matka se přiznaly ke spoluúčasti na vraždě.

Holánková a její matka Křížová byly velmi náročné a ke svému životu potřebovaly spousty peněz. Dovolily si například letět na večeři do Karlových Varů.

Šmíd žil dvojím životem. Spořádaný otec rodiny si Holánkovou tajně vydržoval. Ze Šmídových peněz žila i její matka.

Vyšetřovací spis se doplnil o detaily posledních momentů života Herty Černínové.

Černínová sháněla někoho, kdo by koupil psací stroj. Šmíd ji slíbil kupce. Černínová osudného dne šla nejprve pro výplaty, pak se sešla se Šmídem a spolu odešli na Vinohrady.

V bytě Holánkové ji omráčil závažím do hlavy a ve vaně ji společně zavraždili a rozčtvrtili. Potom ji zabalil do závěsu a odvezl do Vltavy.

Šmíd na svém bývalém pracovišti zpronevěřil a vzápětí utratil přes 3 miliony korun. S Holánkovou a její matkou Křížovou dokázali utratit za večer i 30 tisíc či 261 tisíc za dovolenou ve Sliači. V Obnově zdroj příjmů vyschl, ale Šmíd svůj životní styl nedokázal opustit.

Kriminalisté se po tomto úspěchu - marně - pokusili vyřešit nevyjasněný legendární případ Otýlie Vranské z roku 1933. Hlava a dolní končetiny neznámé ženy byly objeveny 2. září 1933 v kufru v osobním vlaku č. 302 v Bratislavě. Téhož dne byl nalezen trup v kufru, odloženém v rychlíku R-2 v Košicích. Přestože se vyšetřování účastnila kriminální policie, četnictvo, tajná služba, státní zastupitelství, vyšetřující soudci i náš diplomatický sbor a policejní centrály okolních států, vrah nebyl nikdy dopaden. Ani tehdy ani tentokrát.

ukázky ze scénáře:

Na kriminálce I.

Na kriminálce II.

Kalinova kancelář

díly seriálu:

14. Konec velké šance

15. Kvadratura ženy

16. Dáma s erbem

další odkazy:

autoři a herecké obsazení dílu

jak to bylo ve skutečnosti

30 případů majora Zemana - úvodní strana

cyklus Kde je pravda? - úvodní strana

ideologická propaganda v Čs. televizi - úvodní strana

ideologická propaganda - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička