další vlna emigrace

Během podzimu 68 se mohutně zvednula vlna emigrace, zejména u vysoce kvalifikovaných odborníků, která postupně připravila naší vlast zhruba o 200 000 občanů.

snaha přesunout pozornost jiným směrem

Dosud však trvala snaha o dovršení ekonomické reformy. Ekonomičtí experti stále pracovali na dokončování zákona o samostatném podniku. Byly provedeny rovněž i některé sociální změny. Byly zvýšeny nejnižší důchody, zaveden pětidenní pracovní týden a zvýšila se celková spotřeba obyvatelstva. Snaha Dubčekova vedení o zklidnění situace a obrácení pozornosti veřejnosti k ekonomickým otázkám se tak zčásti naplnila.

živé pochodně

Nervózní atmosféra a pocit beznaděje či narůstající apatie obyvatelstva měla za následek událost u nás nevídanou. Dne 16.ledna 1969 se v odpoledních hodinách polil hořlavinou a zapálil na Václavském náměstí v Praze student filozofické fakulty Jan Palach. Později jej následovali Jan Zajíc (25.2.) a Evžen Plocek (4.4.).

Pohřeb Jana Palacha 25. ledna se stal všenárodní demonstrací proti snahám konzervativců vrátit společnost před leden 1968. Bylo to prakticky poslední vystoupení národa proti okupačnímu režimu na dlouhých 20 let.

V důsledku těchto událostí a pod vlivem Kremlu se začala bortit dosud jednotná fronta dubčekovského vedení. Lidé kolem Husáka, Biľaka, Jakeše, Štrougala, Indry se začali sbližovat se starými novotnovci typu Kapka či Tesaře. Připravoval se tak nástup nové vedoucí garnitury, která byla ochotná vyjít vstříc brežněvovským představám o "úplné normalizaci". Čekalo se pouze na příležitost.

provokace bezpečnosti

20. března porazilo naše mužstvo na MS v ledním hokeji ve Stockholmu sovětskou "sbornou" 4:3. Po tomto utkání se po celé zemi rozpoutaly živelné protisovětské demonstrace.

Toho využily kolaborantské složky bezpečnosti k provokaci před pražskou pobočkou Aeroflotu. Za záhadných okolností se zde objevila hromada dlažebních kostek, které byly využity k útoku na kanceláře Aeroflotu. Podobné incidenty se objevily i v jiných městech (Ústí n.L.).

Následoval ostrý protest sovětských orgánů a varování z míst nejvyššího orgánu SSSR.

dubnové zasedání ÚV KSČ

znamenalo definitivní konec všem nadějím o zachování aspoň některých polednových změn.

Na tomto zasedání vystoupil Alexandr Dubček se sebekritickým projevem, ve kterém sám navrhl takové změny v politice strany, které znamenaly konec politiky Ledna.

Po rezignaci Dubčeka byl generálním tajemníkem KSČ zvolen Gustáv Husák. Pod jeho vedením získala okamžitě stranická politika směr k "normalizaci veřejného života".

Po jediném roce se nebude jediný představitel Pražského jara účastnit veřejného života ...

související texty:

Pražské jaro 1968

vzpomínka na MS v ledním hokeji v roce 1969

Výsledek stranického šetření činnosti Oldřicha Černíka

rok 1968 - úvodní strana

autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 17