Chlapec z dělnické katolické rodiny, navstěvoval Orla a dělnický skautský oddíl.

učil se nástrojařem a po válce pracoval v jihlavském Motorpalu,

oženil se a o rok později se mu narodil syn,

vstoupil do KSČ a stal se placeným předsedou ROH,

angažoval se jako reformní komunista pro změny které přineslo Pražské jaro, reprezentoval jihomoravský kraj na (tzv. vysočanském) sjezdu KSČ, který se postavil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968. Byl rozhodnut pokračovat v reformní činnosti i po srpnové okupaci republiky,

po dubnovém plénu ÚV KSČ si uvědomil neuskutečnitelnost svých snů,

Na Velký pátek navštívil Evžen Plocek cestou ze zaměstnáni své rodiče. Poté odešel na jihlavské náměstí.

Zde se okolo 18. hodiny polil ředidlem. Cestou k budově okresního výboru KSČ odhodil dva složené papíry s texty: "Pravda je revoluční - napsal Antonio Gramsci" a "Jsem pro lidskou tvář - nesnáším necit - Evžen".

Před sídlem strany škrtl sirkou. Ředidlo se vznítilo. Protože na náměstí stály houpačky a kolotoče, lidé se nejdříve domnívali, že jde o nějakou pouťovou atrakci. Až po chvíli přispěchali na pomoc a byl odvezen do jihlavské nemocnice.

Přes mnohé překážky se pracovníkům Motorpalu podařilo uspořádat v Jihlavě veřejný pohřeb. V tisku se o sebeupálení Evžena Plocka kromě dvouřádkového oznamení neobjevilo ani slovo.

související texty:

Jan Palach

Jan Zajíc

Ryszard Siwiec

Sándor Bauer

moskevská jednání 1968

autor textu: Pavel Zvěřina

použitá literatura: 26