Jeho osud poznamenala skutečnost, že se jeho vědecké názory rozcházely s názory Zdeňka Nejedlého. Právě u něho a Otakara Zicha studoval po maturitě hudební vědu. Hutter se však víc hlásil k Zichovi jako k svému učiteli. Velmi pozitivně také psal o Josefu Sukovi a Václavu Talichovi, které Nejedlý nenáviděl.

Uražený Nejedlý

K otevřenému konfliktu s Nejedlým došlo v roce 1936 nad knihou Vladimíra Helferta "Česká moderní hudba". Nejedlého tábor Helfertovu práci napadl, kdežto Hutter ji uvítal, mj. i pro odmítání ideologického přístupu k hudbě. Z uraženého Nejedlého se stal úhlavní nepřítel.

Později Hutterovi uškodilo i to, že se za okupace zapojil do nekomunistické odbojové činnosti v rámci tzv. Národní rady, Lípy a Parsifala, přestože byl v červenci 1944 zatčen a do konce války vězněn.

Represe

Poté co byl Nejedlý jmenován ministrem školství, okamžitě zakázal činnost osmi profesorům filosofické fakulty, mezi nimi i Hutterovi - "Na základě opatření akčního výboru filosofické fakulty University Karlovy v Praze Vás s okamžitou platností zprošťuji činné služby."

Pětašedesát studentů muzikologie okamžitě podepsalo petici presidentu republiky, ve které požadovali návrat profesora Huttera na katedru. Za to byli mnozí z nich při prověrkách vyloučeni ze studia.

V březnu 1949 byl Josef Hutter v 55 letech penzionován s poloviční výměrou důchodu. Obě dcery byly vyloučeny ze studií.

Zatčen pro velezradu

Dne 7. ledna 1950 byl zatčen a později odsouzen Státním soudem v Brně na 15 let vězení. V roce 1952 byl připojen k dalšímu soudnímu procesu v Plzni a odsouzen "pro zločiny velezrady a vyzvědačství" na 24 let, k propadnutí majetku a ztrátě občanských práv.

V březnu 1955 uspořádali kulturní pracovníci v jeho prospěch podpisovou akci, kterou připojili k rodinné žádosti o milost, adresované presidentu Zápotockému.

Z vězení byl propuštěn až při amnestii v srpnu 1956 s podlomeným zdravím. Po třech letech zemřel.

Dne 4. října 1990 byl Krajským soudem v Plzni rehabilitován.

související texty:

KSČ

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 3