studoval matematiku a filosofii na PřF UK,

filosofii a sociologii na FF UK v Praze,

pracoval jako kopáč a betonář,

dokumentátor a knihovník Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze,

vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV,

noční vrátný, topič a skladník.

vyznamenán Cenou Jana Palacha

v důchodu.

organizoval "bytové" filosofické semináře

signatář Charty 77 (1.1.1977)

mluvčí Charty 77

přednáší filosofii na Evangelické teologické fakultě UK a na FF UK,
od 1991 též na AVU; od 1990 docent, od 1992 profesor UK.

předseda Jednoty filosofické,

předseda Nadace Emanuela Rádla.

V době od 21.9.1977 do 8.2.1979 a znovu od 5.6.1979 do 1.1.1980 mluvčím Charty 77.

Ovlivněn T. G. Masarykem, E. Rádlem, J. B. Kozákem, J. Patočkou a A. N. Whiteheadem a dále mysliteli, kteří kriticky vystoupili proti tzv. předmětnému myšlení (M. Heidegger, K. Jaspers). Rozvíjí motivy tzv. nepředmětného myšlení; tvůrce původní filosofické koncepce "meontologie" (ontologie nejsoucího). Zabývá se též filosofií uměleckého díla a filosofií politiky.

z díla:

• Dopisy příteli I-IV
  (samizdat 1977, 1978, 1979, 1986; knižně 1993),
• Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti (samizdat 1985),

• Wahrheit und Widerstand (Mnichov 1988),
• Filosofie a víra (1991).

Vydavatel knižnice OIKOUMENÉ
a časopisu Reflexe (pův. samizdatově).

V některých zdrojích se objevují informace o tom, že prof. Hejdánek v letech 1985-1987 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Amsterdamu a po návratu žil jako důchodce v soukromí. K tomu zveřejňujeme část vyjádření pana profesora, které nám poskytla jeho dcera Jana Hejdánková:
"...Každý, kdo je jen trochu obeznámen se situací 80. let u nás, si jistě hned musí uvědomit, že disident- chartista a bývalý mluvčí Charty 77, nemohl na dva roky vycestovat do Holandska a pak se zase vrátit, aby pak spokojeně žil "jako důchodce v soukromí". Nikdy jsem před listopadem 1989 do Holandska odjet nemohl, a proto jsem se poté nemohl ani vrátit..."

související texty:

KSČ

Pražské jaro 1968

události roku 1968

Normalizace

Listopad 1989

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 12,26

fotografie na stránce: Jiří Gruntorád, Libri Prohibiti